Je to nekonečné bádání lidstva – zjišťování, zda jsme v celém obrovském vesmíru sami, nebo zda existují i jiné civilizace, ať už radikálně odlišné, nebo podobné té naší.

Studie z Nottinghamské univerzity publikovaná v uznávaném peer-reviewed magazínu The Astrophysics Journal ukazuje, že by pokročilých civilizací mohlo ve vesmíru být až 36. K výsledku vědci došli výpočty za využití Drakeovy rovnice a série logických předpokladů založených na známosti jediné pokročilé civilizace, kterou známe – což je ta naše. Drakeova rovnice je relevantní pro Mléčnou dráhu, ale její poznatky by šly rozšířit na další galaxie; zda je vůbec možná komunikace mezi galaxiemi nevíme.

Jediný příklad života ve vesmíru ale není zrovna ideální a užitečnosti samotné rovnice lze také polemizovat. Ta pochází z roku 1961 a je založená na několika různých výpočtech, opětovně postavených na odhadech a naší současné znalosti. Výpočet je následující (překlad z Wikipedie, kde je kompletní rovnice k nalezení):

• N – předpokládaný výsledek, počet vyspělých inteligentních civilizací schopných mezihvězdné komunikace,
• R* – označení přírůstku počtu hvězd v Mléčné dráze za určité období (6 – 40; 10 za rok),
• fp – podíl hvězd, které (podobně jako Slunce) mají okolo sebe planetární systémy (0,1 – 0,5; 0,5),
• ne – průměrná hodnota počtu planet v planetárním systému, na kterých panují vhodné podmínky pro život (0,5 – 2,5; 2),
• fl – poměr z předchozích vhodných planet, na kterých se život skutečně vyvine (0,01 – 1; 1),
• fi – poměr z předchozího, kde život vznikl a rozvíjel se až k inteligentní formě života (10−7 – 1; 0,01),
• fc – podíl inteligentních forem života, které dosáhly schopnosti aktivní mezihvězdné komunikace (0,01 – 0,1; 0,01),
• L – odhad délky existence inteligentní životní formy schopné mezihvězdné komunikace (100 – 109; 10000 let).

Drakeovou rovnicí se průběžně zabývá celá řada vědců, odhady se velmi různí. Tentokrát je rovnice použita o něco vědečtěji – byť je stále založená na odhadech. Vědci kalkulují se současnými astrofyzikálními modely, kdy berou v úvahu chemické složení hvězd v Mléčné dráze a které jsou dostatečně staré na to, aby na jejich planetách mohl vzniknout život.

Příliš krátký živoy

Lidstvo potřebovalo na svůj vznik a dosáhnutí vyspělosti nějakých 5 miliard let, takže vědci předpokládají, že jiné civilizace na jiných planetách by rovněž potřebovaly mezi 4,5 miliardami až 6,5 miliardami let na svůj vznik a rozvoj.

Kolik hvězd v naší galaxii je starších než 5 miliard let? Většina, asi 96 % podle výpočtů vědců ve studii.

Důležité je chemické složení hvězd. Naše Slunce se skládá primárně z vodíku a hélia, má v sobě ovšem zbytkové množství kyslíku, dusíku a dalších prvků, které živé věci – alespoň podle našich dosavadních znalostí – zkrátka potřebují.

Podobným způsobem vědci odvodili i další čísla došli celkem k 36 možným, technologicky vyspělým civilizacím. Komunikaci s nimi ale nepovažují za realistické v naší omezené době existence. Ticho ve vesmíru může podle nich být důsledkem toho, že civilizace existují příliš krátkou dobu na to, aby vůbec zvládly zahájit pokus o komunikaci s jinými planetami.

Zdroj: Studie via University of Nottingham