Článek v prestižním vědeckém magazínu Nature popisuje objev, který potvrzuje dosavadní vědecké teorie: extrémně žhavý a velký plynný obr jupiterovského typu, na půli cesty mezi hvězdou (hnědým trpaslíkem) a plynným obrem.
V textu je popisována 650 světelných let vzdálená exoplaneta s atmosférou z titanu a železa (který vlivem obrovského horka existuje pouze v podobě atomů). Teplotu mohou výzkumníci pouze odhadovat – tzv. rovnovážnou teplotu odhadují na vysokých 3 777 stupňů celsia. Jde však o teplotu, která je „očištěna“ od vlivu atmosféry a dalších planetárních vlivů, reálně se může lišit.
Je však vyšší, než teplota vyzařovaná mnoha hvězdami v naší galaxii.
Je to poprvé, kdy výzkumníci v atmosféře jakékoliv planety nalezli těžké kovy, astronomové o nich dosud pouze teoretizovali. Planeta je prozatím pojmenována KELT-9b a poprvé si jí vědci povšimli minulý rok. Tento týden ji prostudovali detailněji.
Umělecká představa vzhledu KELTa-9b u mateřské planety. Zdroj: NASA/JPL-Caltech
Jasnější než hvězdy, větší nežli Jupiter
Vlivem extrémního horka byly železo a titan nalezeny pouze v podobě samostatných atomů, nespojených s dalšími molekulami. Protože je KELT-9b tak horký, tak se z atomů netvoří molekuly; nestahují se také do mraků v atmosféře, pouze volně poletují.
Mraky podle výzkumníka Kevin Henga, který na svém blogu vysvětlil podrobnosti kolem nálezu, pravděpodobně nebudou u plynného obra vůbec přítomny – je na to příliš žhavý.
Do budoucna může pokračující výzkum KELTu-9b dát astronomům cenné poznatky o tom, proč se některé objekty stanou hvězdami, zatímco jiné zůstanou pouze plynnými obry. Jsou to vlastně planety, které už byly na cestě stát se hvězdou, ale neuspěly; nejsou nepodobné hnědým trpaslíkům (kteří nedokáží udržet jadernou fůzi, avšak zřejmě v nich probíhá fúze deuteria a lithia), pouze mají výrazně nižší hmotnost – něco jako náš Jupiter. KELT-9b je navíc ještě téměř dvakrát větší (velikostí, nikoli hmotností).
KELT-9b navíc obíhá okolo nesmírně žhavé hvězdy typu B. Ta je dvakrát tak žhavá jako Slunce a dvou a půl krát masivnější. Protože okolo takto zářících hvězd je mnohem těžší planety nalézt, drží si hvězda spolu se svou planetou unikátní rekord: jde o nejžhavější hvězdu, u které dosud lidstvo odhalilo exoplanetu.
Teplota hvězdy je taková, že lidskému oku by připadala modrobílá, zatímco sám plynný obr by pro nás zářil jen o něco méně výrazně než naše slunce – oranžově až oranžovočerveně.
Zajímavá je také oběžná dráha plynného obra. Místo toho, aby obíhal svou hvězdu vodorovně jako planety ve sluneční soustavě, obíhá ji vertikálně – přes póly, nikoli přes rovník.
A proč je KELT-9b tak žhavý? Důvodů se nabízí několik, přičemž dva z nich jsou jasné: samotná hvězda vyzařuje extrémní teplotu (a mimochodem obdobně extrémní radioaktivní záření) a planeta je jí navíc dosti blízko. Atmosféra z titanu a železa je ještě o stupeň zajímavější, neboť jde o první extrasolární planetu s těžkými kovy v atmosféře.
