Konec nerudným taxikářům? nVidia posunuje možnosti autonomních vozů, budoucnost patří robotickým taxíkům

Nvidia Corporation je společnost nejznámější pro své herní grafické karty, kde má na trhu prakticky jen jediného vlivného konkurenta: AMD. Kromě této specializace však vytváří také samostatné systémy na čipu (SoC), které v posledních letech nachází uplatnění u nového odvětví samořiditelných vozidel.

„Palubní počítač s umělou inteligencí pro samořiditelné vozy“ míří na všechny společnosti zaměřené na vývoj a výrobu autonomních vozidel, popisuje mimo jiné firma. Další verze z řady Drive PX počítačů nese označení Pegasus a jejím primárním účelem je vývoj plně samořiditelných vozů „bez volantu, pedálů nebo zrcátek a s interiérem, který připomíná obývací pokoj či kancelář.“

Samotná platforma Nvidia Drive PX novinkou není, její počátky se datují od ledna 2015, druhá verze Drive PX 2 je z ledna 2016. Než si však o nástupci PX 2 „Pegasovi“ řekneme více, je nutné vysvětlit, proč je právě tato verze Drive PX SoC tak důležitá.

Podle Nvidie má totiž Pegasus umožnit vozům dosáhnout páté úrovně autonomie – té nejvyšší. Co však jednotlivé úrovně představují?

  • Úroveň 0 znamená využití automatizovaných systémů, které mohou řidiče kupříkladu před něčím varovat nebo jej na něco upozornit, ale nemají žádnou formu kontroly nad vozidlem. Dnes již běžné.
  • Na úrovni 1 už sdílí systém kontrolu nad vozidlem s řidičem; příkladem je adaptivní tempomat, kde řidič pouze točí volantem a rychlost ovládá systém. Na úrovni 1 musí být řidič vždy plně připraven převzít řízení nebo kdykoli reagovat, jak je potřeba. Ruce nesmí (nebo by neměly) opustit volant. Dnes již relativně běžné.
  • Úroveň 2 znamená plnou kontrolu automatizovaného systému nad vozidlem – ovládá akceleraci, brždění a zatáčení. Řidič musí jízdu monitorovat a opět být připraven kdykoli okamžitě reagovat v případě selhání systémů. Omezeno pouze na přehledná, předvídatelná prostředí, např. dálnici. Prozatím pouze nízké rychlosti. S úrovní 2 se aktivně experimentuje.
  • Při úrovni 3 už může řidič svou pozornost upřít na jiné činnosti – třeba sledování filmu. Automobil sám zvládne situace, které vyžadují okamžitou reakci typu náhlého brždění. Řidič ovšem musí být schopen v určitém krátkém čase reagovat a stejně jako úroveň dva je úroveň tři omezena jen na některé specifické situace, například jízdu na dálnici. V červenci se na úroveň 3 údajně dostal sedan Audi A8, do showroomů však půjde až v roce 2018; překonání této laťky tak prozatím nelze spolehlivě ověřit.
  • Úroveň 4 je téměř identická s úrovní 3, ale řidič nikdy nemusí do samotného řízení zasahovat – může např. spát nebo nechat sedadlo řidiče volné. Intervence řidiče by však byla přesto potřeba mimo zóny, kde je autonomní řízení možné; auto bude muset samo zaparkovat ve chvíli, kdy řidič řízení nepřevezme. Úroveň 4 má rovněž omezené působení, např. na dopravní zácpy nebo v budoucnu opět dálnice. Žádný neexperimentální vůz této úrovně nedosáhl.
  • A konečně úroveň 5: ta představuje piedestal současné technologie, nejvyšší bod, k jakému výrobci směřují. Plně autonomní vůz, který nevyžaduje žádnou intervenci ze strany člověka – robotické taxi neboli zkráceně robotaxi.

Nvidia věří, že Drive PX Pegasus umožní, spolu s technologiemi automobilek, vozidlům dosáhnout páté úrovně. To je bezpochyby velmi odvážné tvrzení, vezmeme-li v úvahu, že i úroveň 3 je teprve ve fázi experimentů. Robotaxíky jsou přesto finálním cílem Nvidie.

Plně automatizovaným vozům 5. úrovně prý patří budoucnost

„Miliony hodin času ztraceného řízením získají řidiči zpět, když budou během svých každodenních jízd pracovat, hrát, jíst nebo spát. A nespočet životů bude zachráněno díky vozům, které nejsou nikdy unavené, nesoustředěné nebo rozptýlené.“

Podle tvrzení Nvidie vyvíjí přes 25 partnerů firmy již dnes plně autonomní robotaxíky za pomoci CUDA GPU firmy. Kufry experimentálních strojů však připomínají spíše malá datacentra než součást automobilu; jsou plné serverových grafických karet, na nichž běží deep learning, strojové vidění nebo paralelní algoritmy.

„Požadavky na výpočetní sílu jsou u robotaxíků enormní – vůz musí vnímat svět skrze 360stupňové kamery s vysokým rozlišením a lidary, které vozidlo lokalizují v přesnosti na centimetry, a to ani nemluvě o snímání okolních vozidel a lidí nebo plánování bezpečné a příjemné trasy k určenému cíli,“ popisuje firma jeden z mnoha důvodů, proč je vývoj samořiditelných vozů náročný, drahý a pomalý.

Drive PX Pegasus má působivé technické specifikace: 2 výkonné „AI procesory“, dva Xavier SoC a dvě blíže nespecifikované GPU příští generace. Podle agentury Reuters zvládne 320 bilionů operací za sekundu, což je oproti současnému PX 2 třináctinásobné navýšení výkonu.

Partnerům firmy bude platforma dostupná v druhé polovině příštího roku.

Automobilový a IT průmysl před sebou má ještě velmi dlouhou cestou do doby, než bude každý jezdit vozem, ale nikdo jej nebude muset řídit. Pegasus však může být důležitým krůčkem k této budoucnosti. Doufejme, že Nvidia splní své sliby a výkonná platforma umožní firmám pokračovat ve vývoji robotaxíků.

A pokud ne, ani tak se není příliš čeho bát – dá se dost dobře očekávat, že konkurenti Nvidie nejsou ve vlastním vývoji o moc pozadu.

Komentáře

Upozornit na
avatar
wpDiscuz
Blockchain a kryptoměny Chytrá domácnost Chytrá města Chytrá zábava Chytrá zařízení Chytré aplikace Chytré automobily Chytré technologie IoT Průmysl 4.0 Tiskové zprávy
Je libo ledvinu či nebo nové ucho? Proměnu lékařství a medicíny slibuje 3D biotisk
Elektrický kamion od Tesly má autopilota, 4 motory a při brzdění dobíjí baterie
Jak doopravdy vypadá Jupiter? NASA zveřejnila nejdetailnější fotografie v historii