Mikroplasty znečišťují ovzduší, půdu i vodu – jedná se o miniaturní úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po několik milimetrů.
Dělí se na dva druhy. Takzvané primární, což jsou plasty člověkem specificky vyrobené tak, aby byly mikroskopické; přidávají se často do kosmetiky nebo nátěrových barev. Objevují se také například opotřebováváním automobilových pneumatik či umělých textilních vláken.
Sekundární mikroplasty vznikají tím, jak se standardní plastové materiály lámou a zmenšují se.
Dnes jsou mikroplasty podstatnou součástí znečištění a je velmi těžké se jich zbavit, i vlivem toho, jak malé jednotlivé částečky jsou. Zatím nejefektivnější v běžném použití jsou průmyslové vodárny a čističky odpadních vod.
Korýš. Autor: Øystein Paulsen
Pomoci mohou maličcí korýši, plasty rozkládají dál
Velké roje korýšů pokrývající velké vodní plochy – kril, v tomto případě konkrétně antarktický kril – dokáží podle australských vědců z Griffithské univerzity mikroplasty pojídat a „rozkládat je do velikostí menších než jeden mikrometr,“ píše se v abstraktu práce.
Spolu s nedávno objeveným enzymem požírajícím plasty představuje kril další pokrok v hledání způsobů, jakými zastavit znečišťování oceánu a přírody samotné.
Objev však není sám o sobě pozitivní. Plasty se sice zmenší, ale stále zůstávají nestrávený v oceánu poté, co po několika dnech opustí trávicí systém korýšů. Výsledné mikroplasty jsou navíc už tak malé, že je extrémně těžké je detekovat. Podíl plastů v oceánech tak může být ještě vyšší, než se dnes výzkumníci domnívají. Opět je tím navíc znesnadněna eliminace těchto plastů, protože jsou zkrátka příliš malé na odstranění konvenčními metodami.
Pomoci by však zpracovávání plastů krilem mohlo větším mořským živočichům, ty mají s mikroplasty problém, ostatně v poslední době se médii prohnalo hned několik případů, kdy bylo v žaludku velryb a dalších velkých mořských tvorů nalezeno značné množství plastů.
Prozatím zůstává problém kontaminace ovzduší a vody plasty a mikroplasty vysoký a, zdá se, téměř neřešitelný. Vědecké studie a pokračující výzkum tak představuje nejlepší šanci, jak jednou přírodu těžko rozložitelných materiálů zbavit.
Jinak může naše planeta – a my s ní – čelit velkým problémům.
No jo nakonec to dopadne tak že budeme geneticky uměle modifikovat větší organismy, DNA těchto korýšů, aby jsme získali hybridní to druh, jenž dokáže metabolizovat větší to plasty, vysadíme ho do moře a tak nám vzniknou živé popelnice, jenž budou čistit oceány, od toho sajrajtu. V podstatě jen přeneseme genové… Číst více »
V podstatě jde o modifikaci stávajících to druhů tak aby dokázali metabolizovat a trávit plast ale i běžnou stravu a napomáhali jak čistění oceánu, ale i přirozenému ekosystému potravního řetězce . No jak tohle dopadne fakt nevím, jde to abychom tak nenarušili onen již tak narušený ekosystém no páni vědátoři… Číst více »
Nakonec si ten plast mužem v zájmu naší vlastní modifikace sežrat sami. Tady je vidět že se jednou poděláme i když nebudeme mýt z čeho, člověk sám je nenažraný to tvor, co sežere co může vše co jsme mohly ulovit a sežrat to jsme ulovili a sežrali no přeju nám… Číst více »