V průběhu pondělí bude na území Spojených států amerických, Kanady a Mexika možné pozorovat částečné a úplné zatmění Slunce. Tento nepříliš často se opakující fenomén si přitom nenechá ujít laická ani odborná veřejnost. Co se z něj vědci chtějí naučit?
Letošní zatmění Slunce nastává v době, kdy se hvězda blíží vrcholu svého jedenáctého slunečního cyklu. Jeho pozorování bude tentokrát možné na území Severní Ameriky a Mexika, a to v průběhu pondělního odpoledne. Tento den je pak unikátní příležitostí především pro vědce, kteří tak mohou získat neocenitelná data a informace o chování sluneční i zemské atmosféry, ale také o pozorování neobvyklých vzorců chování v rámci zvířecí říše, která je tímto jevem taktéž výrazně ovlivněna.
Jak ovlivňuje zatmění Slunce naše technologie?
Mezi instituce, které plánují fenomén přímo zkoumat, pochopitelně patří i kosmická agentura NASA. Ta se na den zatmění dlouhodobě připravuje, a plánuje tak například vypuštění tří sondážních raket, které budou mít za úkol prozkoumat vliv překryvu Slunce Měsícem na nejvyšší vrstvy naší atmosféry, především ionosféry. Právě zde totiž může docházet ke změnám v rovnováze nabitých částic, která následně ovlivňuje například systémy GPS. Úbytek slunečního světla, který je v případě zatmění mnohem rychlejší a lokalizovanější než během jeho západu, by měl vědcům umožnit dozvědět se více o tom, jak světlo ovlivňuje ionosféru, a případně tak předvídat možné poruchy a komplikace zařízení na oběžné dráze i na povrchu Země.
Zatmění Slunce ovlivňuje nejen náš život, ale také zvířecí vzorce chování či technický stav některých přístrojů. Foto: Unsplash
Sluneční koróna v jedinečném světle
Překryje-li Měsíc spojnici mezi Sluncem a Zemí, je jedním z nejvíce fascinujících jevů možnost přímého pozorování sluneční koróny. Tato vrstva atmosféry naší hvězdy je pro vědce stále velkou neznámou. Teploty v jednotlivých vrstvách koróny se například s narůstající vzdáleností od slunce zvyšují. Pozorovat tento jev však lze pouze s použitím speciálních zařízení zvaných koronografy – případně právě během zatmění Slunce. Kombinací těchto faktorů by pak vědci mohli získat jedinečná data, a pochopit tak, jak vlastně funguje srdce naší planetární soustavy.
Zatmění Slunce vnímají také zvířata
Není pochyb o tom, že když se den znenadání překlopí v noc, ovlivní to mimo jiné chod celé řady biologických procesů v přírodě. V minulosti například byly pozorovány případy celých stád žiraf, která se v panice koordinovaně rozeběhla hledat útočiště. Medvědi se pro změnu probudili ze spánku, cvrčci začali cvrkat a existují i zdokumentované situace, kdy se želvy galapážské začaly zničehonic pářit. Fascinující jsou také změny ve vzorcích během letu ptáků. Během zatmění je na obloze v porovnání s běžným dnem obvykle podstatně méně živo, letos se však předpokládá vyšší aktivita, jelikož duben je měsícem migrace. Vědce tak zajímá, co vše bude tentokrát jinak.
Animals seem to notice when an eclipse happens – here's how they react. https://t.co/lal6uKd2Lt
— New Scientist (@newscientist) March 26, 2024
Zajímavý pohled nabízí také psychologie společnosti
Pravděpodobně největší fascinaci vzbuzuje zatmění Slunce u člověka. Tento astronomický jev je součástí celé řady civilizací, a pevně se tak zakotvil v našich představách jako něco vzácného až mystického, mnohdy ukazující krásu, ale i sílu našeho vesmíru. Američtí vědci pak zaznamenali pozoruhodné chování mas lidí během posledního zatmění v roce 2017. Analýzou milionů příspěvků na Twitteru například zjistili, že uživatelé měli zničehonic tendenci používat zájmeno „my“ namísto „já“, a podvědomě tak vyjadřovali soudržnost s ostatními. Velkolepé události probíhající bez našeho vlivu tak dokáží lidstvo semknout a vyvolat to, o co se mnozí snaží prostřednictvím svých činů. Letos bude podle vědců velkým předmětem sociálního průzkumu především politická sféra a její změny v návaznosti na zatmění.
Pro mnoho vědců je zatmění Slunce unikátní příležitostí pro pokrok ve výzkumu. Foto: Freepik
Zatmění Slunce se bude detailněji věnovat také několik desítek až stovek nezávislých výzkumných projektů z řad dobrovolníků či menších organizací. Je zřejmé, že tyto studie přinesou neocenitelné výsledky, které se následně podaří zužitkovat i po zbytek dnů naší existence na této planetě.
