Kybernetické útoky jsou pro firmy stále větší zátěží. Zločinci využívají pokročilé technologie, anonymitu internetu a globální dosah k maximalizaci svých zisků. O tom, proč jsou kyberútoky efektivnější a méně rizikové než tradiční zločiny a co mohou firmy a vlády udělat pro to, aby těmto hrozbám čelily jsme hovořili s odborníkem Petrem Kocmichem, Global Cyber Security Delivery Managerem společnosti Soitron.

Proč jsou vlastně kyberútoky tak výnosné?

V dnešním digitálním světě je kyberkriminalita jedním z nejlukrativnějších odvětví. Kyberzločinci využívají pokročilé technologie a anonymitu internetu k tomu, aby napadali jednotlivce, firmy i státy. Jednou z nejvýnosnějších forem kybernetické kriminality vůbec je ransomware (tedy typ malwaru, který vám zašifruje soubory nebo vám znemožní používat počítač, dokud nezaplatíte výkupné). Pro útočníky představuje nízké riziko a vysoké zisky. Kyberzločinci navíc mohou operovat z jakéhokoliv koutu světa a jejich identita často zůstává skryta. To znamená, že riziko dopadení je mnohem nižší než u tradičních zločinů.

Petr Kocmich je zkušený a uznávaný odborník na bezpečnost. V oboru kybernetické bezpečnosti se pohybuje od roku 2011. Nyní působí jako Global Cyber Security Delivery Manager společnosti Soitron. Foto: Se souhlasem Petra Kocmicha

Internet navíc nemá hranice, a tak se kyberzločinci mohou zaměřovat na oběti po celém světě, čímž značně rozšiřují své útoky a zvyšují potenciální zisky. Pomocí sofistikovaných nástrojů a technik mohou kybernetičtí zločinci automatizovat útoky, což umožňuje škálovat operace. A v neposlední řadě, kyberkriminalita zahrnuje různé aktivity. Nejsou to jen ransomwarové, ale i phishingové útoky, krádeže identit, krádeží informací z platebních karet a prodeje nelegálního zboží a služeb na darknetu (část internetu, kam se lze dostat jen přes speciální webový prohlížeč). Za své zločiny inkasují miliony dolarů ročně a platby přijímají prostřednictvím anonymní, dnes již etablované kryptoměny. Ta mnohdy slouží jako prostředek k praní špinavých peněz a vyznačuje se nízkým rizikem odhalení.

Jak si stojí ve srovnání s jinou trestnou činností?

Kyberkriminalita se často porovnává s tradičními zločiny, jako je obchod s drogami, obchodováním s lidmi a pašováním zbraní. Ačkoliv se tyto činnosti mohou zdát na první pohled odlišné, mají některé společné rysy.

Obchod s drogami, tradičně velmi výnosný zločin, vyžaduje rozsáhlou organizaci a logistickou síť, což může platit i pro kyberzločince. „Tradiční“ zločinci však čelí vysokému riziku odhalení při pěstování, výrobě, přepravě a distribuci drog. Zároveň musí neustále čelit tlaku ze strany bezpečnostních orgánů.

I obchod s lidmi je vysoce ziskové, ale zároveň velmi nebezpečné podnikání. Obchodníci s lidmi musí překonávat řadu překážek, jako je pašování lidí přes hranice, zajištění falešných dokladů a udržování obětí v podřízeném postavení.

A potom je tu pašování zbraní, zločin, který je spojen s vysokým rizikem. Pašeráci zbraní operují v nebezpečném prostředí a často spolupracují s dalšími kriminálními organizacemi. Kyberkriminalita je oproti tomu jednodušší.

Na kolik tak vyjde boj s těmito trestnými činnostmi?

Předpokládá se, že roční náklady spojené s kybernetickým zločinem dosáhnou v roce 2024 ohromujících 10,5 bilionů USD, v roce 2023 to přitom bylo 8 bilionů dolarů. Pro srovnání, globální obchod s drogami, často považovaný za jeden z nejvýnosnějších nelegálních byznysů, se odhaduje na ‚pouhých‘ 300 až 600 miliard dolarů ročně.

Zločin bez hranic, i to je kybernetická kryminalita. Foto: Freepik

Tato čísla ukazují, jak dramaticky roste rozsah a dopad kybernetické kriminality. Zatímco výnosy z tradičního zločinu zůstávají relativně stabilní, kybernetický zločin neustále nabírá na síle. Budu se opakovat, ale kombinace vysoké ziskovosti, nízkého rizika a globálního dosahu činí z kybernetické kriminality jeden z nejatraktivnějších a nejlukrativnějších zločineckých podniků současnosti.

Proč je podle vás kybernetický zločin nebezpečnější než obchod s drogami?

Kybernetické zločiny zasahují podniky, vlády i jednotlivce po celém světě a způsobují nejen finanční ztráty, ale také narušují provoz, přinášejí právní problémy a mohou vážně poškodit pověst napadených subjektů. Na druhé straně drogová problematika zahrnuje nelegální výrobu, distribuci a prodej drog, což vede k závažným sociálním a zdravotním problémům a rovněž k vysokým nákladům na vymáhání práva, zdravotní péči a ztrátu produktivity.

Ekonomický dopad kybernetické kriminality však daleko přesahuje dopad obchodování s drogami. Kyberzločinci totiž využívají výhod, které jim nabízí internet – především anonymitu a nízké riziko odhalení. Na rozdíl od vysoce rizikových fyzických transakcí a logistiky spojené s obchodováním s drogami umožňuje internet kyberzločincům provozovat své aktivity na globální úrovni s minimálním rizikem. Díky pokročilým technologiím a automatizaci jsou jejich operace efektivnější a snadno škálovatelné, což jim umožňuje zasáhnout mnohem širší okruh obětí a generovat obrovské zisky.

Je možné čelit rostoucím nákladům a hrozbám kybernetické kriminality v digitálním světě?

Ano, ale není to snadné. Vysoké náklady spojené s kybernetickou kriminalitou zdůrazňují naléhavou potřebu větších investic do kybernetické bezpečnosti ze strany firem i vlád. Stejně jako v boji proti obchodu s drogami je klíčová mezinárodní spolupráce, která umožní účinně čelit této globální hrozbě. Zároveň je nezbytné zvýšit veřejné povědomí a vzdělávání v oblasti kybernetické bezpečnosti, aby se snížila zranitelnost jednotlivců i organizací.

Kybernetické útoky mohou být nenápadné a s velkými dopady. Foto: Freepik

Očekává se, že ekonomický dopad kybernetické kriminality bude výrazně převyšovat dopad obchodu s drogami, což odráží všudypřítomnou a neustále se vyvíjející povahu kybernetických hrozeb v dnešním digitálním světě. Proto je klíčové zvýšit investice do moderních opatření kybernetické bezpečnosti.

Zdroj: Rozhovor s Petrem Kocmichem pro inSmart.cz