Čip společnosti Neuralink Elona Muska funguje. Pacient se po vložení implantátu do mozku plně zotavil a nyní dokáže pohybovat kurzorem myši na monitoru pouhými myšlenkami. Jedná se o obrovskou naději pro ochrnuté lidi. Mozkové implantáty je totiž mohou přiblížit běžnému životu a usnadnit jim spojení s blízkými.
Musk může znovu slavit. Čip jeho společnosti Neuralink totiž, zdá se, funguje bez větších komplikací. „Vše jde dobře a zdá se, že pacient se plně zotavil. Je schopen hýbat kurzorem po obrazovce jen svými myšlenkami,“ uvedl v noci na úterý Musk.
Musk o úspěchu hovořil v rozhovoru, jenž byl vysílán na jeho sociální síti X, dříve známé jako Twitter. Miliardář prozradil, že dalším cílem klinické studie je, aby pacient provedl co nejvíce úspěšných kliknutí myší. Společnost chce postupně rozšířit klinickou studii na více pacientů a technologii časem dostat k široké veřejnosti.
Společnost představila svůj implantát rozhraní mozek-počítač (BCI) již v roce 2022. Zařízení s rozměry mince prošlo několika testy na zvířatech. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil klinické studie čipu na lidech koncem ledna.
Technologie zaznamenává a přenáší mozkové signály do speciální aplikace, která je dešifruje, a podle toho rozpozná, jaké pohyby chce člověk udělat. S její pomocí by mohli pacienti s kvadruplegií (ochrnutí všech čtyř končetin) ovládat zařízení myšlenkami.
Elon Musk announced tonight that the first human implanted with #Neuralink’s brain chip has made a full recovery.
The patient is able to control a mouse using only their thoughts.#ElonMusk #Technology #Tesla #AI #X #Twitter pic.twitter.com/gGUQmVBpYT
— YusufHaji (@YusufHaji87) February 20, 2024
Desetiletí výzkumů
Pokud by skutečně mohli lidé ochrnutí na celé tělo komunikovat s počítači a dalšími technologiemi pouhými myšlenkami, jednalo by se podle Muska o obrovský potenciál. Pacienty s pohybovými omezeními by to alespoň částečně vrátilo zpět do běžného života.
Pro takové lidi je zásadní hlavně spojení s blízkými a možnost komunikace. Nejen mozkové implantáty Neuralinku jim to mohou usnadnit. Neurovědci ve skutečnosti pracují na konceptu mozkových čipů celé desetiletí.
Musk je možná díky svému veřejnému vystupování a popularitě nejvíce na očích, podobný úspěch se ovšem podařil už několika společnostem. Firma Cyberkinetics implantovala vůbec první čip do mozku člověka už v roce 2004.
Mladý Američan mohl díky němu hrát počítačové hry a odesílat e-maily – a to pouze s pomocí myšlenek. Loni zase švýcarští vědci postavili na nohy ochrnutého muže. Pomohl jim v tom systém založený na mozkových implantátech.