Stratosférické balóny plněné vodíkem nebo héliem nejsou nijak vzácné, ovšem tento je skutečně masivní.

NASA hodlá do stratosféry poslat 2,5metrový dalekohled připevněný k balonu o rozsahu „fotbalového hříště“ (šířka podle NASA dosáhne asi 150 metrů). Projekt ASTHROS (astrophysics stratospheric telescope for high spectral resolution observations at submilimeter-wavelengths) bude studovat plyny kolem nově zformovaných velkých hvězd pomocí pozorování emitovaného infračerveného světla.

Ilustrace toho, jak bude balon vypadat. Zdroj: NASA’s Goddard Space Flight Center Conceptual Image Lab/Michael Lentz

Jak vzniká hvězda?

Cílem je získat lepší představu o tom, jak se nové hvězdy tvoří a jak exploze supernov ovlivňují složení plynů a materiálů v nich a kolem nich.

Infračervené záření je blokováno naší atmosférou, ASTHROS tedy musí dosáhnout výšky alespoň 40 km nad povrchem Země. Heliem plněný balon bude z tohoto důvodu muset být skutečně masivní.

Samotný dalekohled se skládat z antény, zrcadélek, čoček a detektorů, zkrátka vybavení nutného k detekci infračerveného záření. Protože dalekohled musí být v mínusových teplotách, nést bude také přenosné chladící zařízení, které detektory udrží u teploty blízké absolutní nule.

Mlhovina Carina. Zdroj: NASA, ESA, N. Smith (University of California, Berkeley) et al., the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)

Zpočátku má teleskop zachycovat čtyři objekty, mezi nimi nebulu Carina v Mléčné dráze, kde vzniká plno mladých hvězd. Změří kupříkladu rychlost, pohyb a hustotu plynů, které nově zformované hvězdy obklopují. Mimo jiné tím chtějí vědci zjistit, zda exploze supernov a gravitační vliv masivních hvězd ovlivňuje tvorbu nových hvězd – či zda je nějakým způsobem zrychluje nebo zpomaluje.

Projekt ASTHROS by měl startovat v prosinci 2023 z Antarktidy. Vše budeme důkladně sledovat. Balon po dokončení mise zůstane ve stratosféře, vznese se výš a neškodně praskne, zatímco dalekohled se včas oddělí a pomocí padáku bezpečně dopadne na zem, kde bude opraven a přizpůsoben k dalšímu budoucímu letu.

Zdroj: NASA JPL