Neandrtálci se dávkovali léky proti bolesti a možná i penicilinem

Nový vhled do tajemství života neandrtálců přináší nová mezinárodní studie publikována v časopise Nature. Tato studie předkládá výsledky zkoumání starověkého DNA nalezeného v zubním kameni neandrtálce žijícího asi před 40 tisící lety ve střední Evropě.

Jsou to mikroby a potraviny přilepené na zuby dávných hominins, co otevírají vědcům okno do minulosti. Sekvenace DNA zubního kamene pomohla vyspecifikovat podrobnosti o stravě, způsobu života a zdravotním stavu našeho nejbližšího vyhynulého příbuzného.

Jejich chování a strava vypadá mnohem složitější a zároveň bližší nám v mnoha ohledech,“ uvádí profesor Alan Cooper (University of Adelaide’s Australian Centre for Ancient DNA). Nemocný neandrtálec věděl, že žvýkáním kůry z topolu, který obsahuje chemické látky související s aspirinem, uleví jeho bolesti.

Obecně se dá konstatovat, že neandrtálci měli dobré znalosti léčivých rostlin a hlavně jejich užitku při zmírnění bolesti například zubů nebo žaludku. Vše nasvědčuje tomu, že s trochou nadsázky uměli aplikovat antibiotika dávno předtím, než byly léky vyvinuty v moderní době.

Použití antibiotik bylo velmi překvapivé, protože to je více jak 40 tisíc let, než jsme vyvinuli penicilin,“ dodává dále profesor Cooper.

Výzkum také předkládá nové podrobnosti o stravě neandrtálců. Neandrtálci z jeskynního masivu v Belgii byli takřka ortodoxní masožravci, naproti tomu jiní žijící jižněji ve Španělsku byli z velké části vegani, kdy holdovali převážně mechům, kůře a piniovým oříškům.

Výzkum bakterií, které žily v ústech neandrtálců, pomáhají také odkrývat, jak se měnila mikrobiální flóra v průběhu času. V tomto procesu, po rekonstrukci nejstarší mikrobiální genomu po sekvenování, byly nalezeny bakterie úzce odkazující na onemocnění dásní, a to před více než 48 tisíci lety. Samotný sběr bakterií v ústech dávných populací se zdá být spojený také s množstvím masa ve stravě.

Toto mimořádné okno do minulosti nám poskytuje nové způsoby, jak zkoumat a pochopit naši evoluční historii přes mikroorganismy, které žily v nás a s námi,“ dodává profesor a spoluautor studie Keith Dobney (University of Liverpool).

Komentáře

Upozornit na
avatar
Třídit dle:   nejnovější | nejstarší | nejlépe hodnocené
soson.mirek
Host
V plísni Penicillium chrysogenum (též P. notatum) toto antibiotikum objevil Alexander Fleming v roce 1928. Všiml si, že v Petriho misce s bakteriemi roste plíseň, která zabíjí okolní bakterie. Až v roce 1939 však angličtí vědci Howard Walter Florey a Ernst Boris Chain využili Flemingových pozorování a podařilo se jim izolovat penicilin. Všichni tři tito vědci získali v roce 1945 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. V českých zemích byl penicilin (pod označením BF Mykoin 510) poprvé připraven v roce 1944 v chemicko-farmaceutické továrně Benjamin Fragner v Dolních Měcholupech.Odhaduje se, že penicilin zachránil 82 miliónů životů. Dr.Šošon.
Marek Malý
Host

By mě zajímalo, kde vzali ono číslo… Řekl bych, že musel zachránit ještě více lidí. Každopádně šťastná trefa pro lidstvo :).

wpDiscuz
Chytrá domácnost Chytrá města Chytrá zábava Chytrá zařízení Chytré aplikace Chytré automobily Chytré technologie IoT Průmysl 4.0 Tiskové zprávy
Umělá inteligence vytvořila fotografie ulic reálného světa, vypadají jako ze sna
Archimédes by byl hrdý: Vědci dokáží vytvořit 3D model objektu jeho ponořením do vody
Čerpací stanice ve vesmíru bude do čtyř let. Prodlouží život satelitům, omezí kosmický šrot