Observatoř AMLA v Chile (Atacama Large Milimeter/sumilimeter Array) změřila emise milimetrové vlnové délky z planetky Psyche, čímž vyprodukovala první teplotní mapu objektu ve „vysokém“ rozlišení.
NASA chce asteroid typu M navštívit v roce 2026; pro vesmírnou agenturu je zajímavý, astronomové se domnívají, že jde o možný pozůstatek jádra protoplanety, která nepřežila vznik slunečního systému.
S průměrem přes 200 km je Psyche největší z planetek typu M ve sluneční soustavě. Nachází se v hlavním pásu planetek a je tvořen (zřejmě) z většiny niklem a železem, i proto se vědci dle současných teorií domnívají, že je pozůstatkem jádra protoplanety přibližně o velikosti Marsu.
Mikrovlny místo infračerveného záření
Vznik sluneční soustavy byl podle všeho dosti chaotickým místem, kde se různé objekty všemožných velikostí permanentně srážely a protoplanety „bojovaly“ o svá místa ve sluneční soustavě, přičemž se zároveň pomalu stabilizovaly oběžné dráhy největších objektů.
Studium objektů jako Psyche je poměrně složité, protože se nachází relativně daleko od Země. Planetka je podle aktuální pozice ve vesmíru vzdálena mezi 179 a 329 miliony kilometrů, i proto chce NASA k planetce vyslat sondu. Tu hodlá vyslat ve chvíli, kdy budou k sobě oběžné dráhy Země a Psyche velmi blízko.
AMLA je však jednou z největších observatoří na Zemi, a dokáže úspěšně zmapovat objekty, které by dříve bylo nemožné pozorovat takto detailně.
Určování teploty objektů ze Země většinou probíhá měřením infračerveného záření a vytvoří jen málo detailní výsledky; i ty ovšem přinášejí cenné poznatky. AMLA dokáže vytvořit daleko sofistikovanější teplotní mapu objektů, a lépe tak simulovat reálný stav. Milimetrové vlnové délky ve velikost 1-10 mm jsou na hranici mezi infračerveným a mikrovlnným zářením.
Delší vlny zachycené 66 dalekohledy observatoře umožnily vědcům vytvořit obrázek s daleko vyšším rozlišením, než by jinak bylo možné.
Protoplaneta nebo jen asteroid?
Studie vzniklá z pozorování, zveřejněná v peer-reviewed magazínu Planetary Science Journal (PSJ), potvrdila původní odhady astronomů – tedy, že tepelná setrvačnost Psyche je vyšší, než u běžné planetky. Zároveň však Psyche vyzařuje jen 60 % očekávaného tepla. A protože vyzařování tepla ve velké míře ovlivňuje přítomnost kovů na povrchu, jsou výsledky indikací, že povrch planetky je tvořen minimálně z 30 % kovy.
Analýza polarizace emisí dovedla vědce k odhadu, že Psyche a další planetky typu M nemusí nutně být pozůstatkem jádra zničené protoplanety, ale potenciálně pouze primitivním typem asteroidu, který vznikl velmi blízko našemu Slunci.
Metody výzkumu popsané ve studii dávají novou perspektivu k povrchu asteroidů a planetek; tým vědců zodpovědný za studii nyní hodlá stejné techniky aplikovat i na další velké objekty v hlavním pásu planetek. Lidstvo by tím mohlo získat celou řadu cenných poznatků, a mimo jiné se přiblížit poznání, zda se skutečně v nitru planet nacházejí kovová jádra. Dle aktuálních vědeckých poznatků to předpokládáme a je to vysoce pravděpodobné, jasný důkaz ovšem zatím nemáme.