Neznámí velikáni: Robert Noyce, vynálezce integrovaného obvodu a spoluzakladatel Intelu

Bez integrovaných obvodů by počítače nebyly vůbec, a bez pořádného mikroprocesoru by to šlo také jen těžko. V obojím měl prsty americký inženýr Robert Norton Noyce.

V dalším díle našeho seriálu Neznámí velikáni se blíže podíváme na Noyce, kterému vděčíme za integrovaný obvod a z pozice vedoucího projektu také za první moderní mikročip. Jde mimo jiné o spoluzakladatele Intelu, stojícího po boku známějšího Gordona Moora (a jeho slavného Moorova zákona).

Už dříve jsme se zaměřili na méně známé (ale neméně důležité) vynálezce, inženýry, fyziky a matematiky, kteří, každý po svém, napomohli vývoji moderní, digitálních technologií. Minule jsme se věnovali Adě Lovelace, ženě, která vymyslela první počítačový algoritmus, ještě předtím jsme se blíže zaměřili na Lawrence Robertse, „otce internetu“. Neunikl nám ani Heinz Billing, původem německý pionýr vývoje počítačů a samozřejmě jsme se věnovali také Douglasovi C. Engelbartovi, tvůrci první počítačové myši na světě.

Obrázek: Neznámí velikáni: Robert Noyce, vynálezce integrovaného obvodu a spoluzakladatel Intelu

Robert Noyce drží v ruce základní desku.

Je až zvláštní, že člověka, který pomohl založit jednu z nejmocnějších společností dneška, jehož čipy se nachází ve většině počítačů, mnoho lidí nezná. Ale je tomu tak, mnohem známější je jeho dosud žijící kolega a druhý spoluzakladatel, Gordon Moore.

Dětství v agrikulturní velmoci

Robert Noyce se narodil 12. prosince 1927 v americké Iowě. Už od útlého dětství projevoval zájem o vytváření věcí a experimentování: Ve 12 letech si spolu se svým bratrem postavil malé letadélko, ve kterém „létal“ ze střech. Pro kontext: to bylo v roce 1940, tedy v průběhu 2. světové války, který mezitím zuřila v Evropě – Spojené státy se konfliktu v prvních letech vyhnuly.

Později, ale stále ještě jako dítě, si Noyce sám sestavil rádio. Ze svých zimních sáněk si mimochodem následně vytvořil motorové vozidlo, když k nim připevnil a motor ze staré pračky.

Jeho rodiče byli nábožensky založení, otec dokonce působil jako reverend; Noyce se však ubíral jiným směrem, tíhnul k fyzice, matematice, k inženýrství.

Záliba v technologiích a vymýšlení a sestavování věcí ho neopustila ani později. Na střední škole (nebo spíše americké obdobě střední školy) vykázal znatelný talent na matematiku a přírodní vědy. V roce 1949 už jako dospělý muž vystudoval fyziku na Grinnell College a doktorát si odnesl z už tehdy prestižního MIT z fyziky pevných látek; jeho disertační práce se, vcelku vhodně vzhledem k pozdější práci Noyce, věnovala tranzistorům.

Obrázek: Neznámí velikáni: Robert Noyce, vynálezce integrovaného obvodu a spoluzakladatel Intelu

Robert Noyce (vlevo) a Gordon Moore pohromadě – to jsou ostatně na většině fotografií.

Na Grinnell College se mimochodem Noyce dostal do potíží, chce se říci typicky studentských, ale v jeho případě měly dokonce podobu střetu se zákonem – tedy, téměř. Během prvních dvou semestrů na škole totiž Noyce ukradl 11kilového vepříka z farmy starosty města Grinnell a ogriloval si ho na školním pozemku. V tehdy tvrdě zemědělském státě však šlo o nejen o přestupek, ale o zločin, za který hrozil minimálně rok ve vězení a pokuta jednoho dolaru.

Grant Gale, profesor fyziky na Grinnell College, se však nechtěl tak talentovaného studenta vzdát, i přes tento znatelný přešlap. Nakonec se se starostou města dohodl: Starosta Noyce neobvinil, škola jej na oplátku za prase kompenzovala. Přesto však byl Noyce na semestr suspendován, až poté se mohl vrátit.

Gale mimochodem hrál roli v Noyceově životě i později. Když se účastnil jeho předmětu a profesor zde ukázal dva úplně první tranzistory, které vyšly z dílen legendárních Bell Labs, byl jimi fascinován: A Gale mu doporučil, aby se přihlásil na doktorský program fyziky pevných látek na MIT.

I s doktorátem měl vystudováno v roce 1953, tedy ve svých 26 letech.

První integrovaný obvod

Hned po absolvování MIT šel pracovat jako výzkumný inženýr do Philco Corporation ve Filadelfii, vydržel zde však jen tři roky. Poté přešel k člověku, který se věnoval tomu, co ho samotného celý život fascinovalo: William Shockley, spoluvynálezce tranzistoru a pozdější držitel Nobelovy ceny měl v Mountain View v Kalifornii vlastní firmu Shockley Semiconductor Laboratory, v niž začal Noyce pracovat.

Obrázek: Neznámí velikáni: Robert Noyce, vynálezce integrovaného obvodu a spoluzakladatel Intelu

A opět Robert Noyce (vpravo) a Gordon Moore.

Mimochodem, Mountain View proslavil právě Shockley s jeho tranzistory a polovodiči a dnes jde o pevnou součást slavné Silicon Valley. Sídlí zde Google, Mozilla, Symantec nebo Intuit.

Později však Noyce z firmy vlivem osobních sporů odešel (byl součástí tzv. „osmičky zrádců“, spolu se zmiňovaným Gordonem Moorem), vydržel tam pouhý rok. Pomáhal založit vlivnou Fairchild Semiconductor, a tam už se zdržel podstatně déle, celých 11 let.

Právě zde se mu podařilo vyvinout první integrovaný obvod. Jean Hoerni, další se zakladatelů Fairchild Semiconductor, položil základ celého procesu. Ve své práce však odstraňoval substrátový disk (wafer) od jednotlivých komponentů, které spojoval dráty. To však bylo na malých ploškách velmi obtížné.

Noyce si uvědomil, že odstraňovat wafer není nutné ani žádoucí: šlo by místo toho vytvořit kompletní obvod s tranzistory, rezistory a vším ostatním na jediném křemíkovém substrátu – a integrovaný obvod byl na světě.

Robert Noyce však prvenství nedrží sám: ještě o něco dříve přišel na téměř identický postup také Jack Kilby z Texas Instruments; oba pochopili důležitost waferu a jak Fairchild Semiconductor, tak Texas Instruments si registrovaly několik patentů týkajících se designu a výroby integrovaných obvodů. Vynález integrovaného obvodu je tak přičítán nezávisle oběma mužům.

Obrázek: Neznámí velikáni: Robert Noyce, vynálezce integrovaného obvodu a spoluzakladatel Intelu

A do třetice všeho dobrého: Robert Noyce (vpravo) a Gordon Moore.

Právě Jack Kilby mimochodem v roce 2000 obdržel Nobelovu cenu za fyziku, mimo jiné za vynález integrovaného obvodu; v projevu při přijetí ceny označil za spoluvynálezce Roberta Noyce.

První mikroprocesor a prezidentem v Intelu

A poté, v roce 1968, ve 41 letech, se znovu nesmazatelně zapsal do historie informačních technologií. On a Gordon Moore opustili Fairchild Semiconductor a založili Intel. Tam také osobně dohlížel nad projektem vývoje prvního mikroprocesoru, který jinak vedl Ted Hoff. Intel velmi rychle tuto oblast ovládl a ostatně, velmi silný je u CPU dodnes. Monopol to není, ale některé roky k tomu neměl daleko.

Chvíli byl prezidentem firmy, poté se stáhl spíše do ústraní, přestože se dále věnoval rozvoji firem v oboru, kupříkladu společnosti SEMATECH; byl mimo jiné známý pro svůj styl vedení, který byl přátelský a otevřený.

Zemřel na následky infarktu 3. června 1990 v nedožitých 62 letech.

Zdroj: 1, 2, 3, 45, 6, úvodní fotografie: famousinventors.org. Fotografie v článku: Intel Free Press, Flickr

avatar
  Odebírat  
Upozornit na
Blockchain a kryptoměny Chytrá domácnost Chytrá města Chytrá věda Chytrá zábava Chytrá zařízení Chytré aplikace Chytré automobily Chytré studie Chytré technologie Chytré zprávy IoT Průmysl 4.0 Tiskové zprávy
Obrázek: Deepfake videa tu jsou a hned tak nezmizí: Manipulace s informacemi jsou tak staré, jako sama média
Deepfake videa tu jsou a hned tak nezmizí: Manipulace s informacemi jsou tak staré, jako sama média
Obrázek: Jaký si vybrat headset pro virtuální realitu?
Jaký si vybrat headset pro virtuální realitu?
Obrázek: Dosud největší neutronová hvězda objevena, hmotností se blíží fyzickým limitům
Dosud největší neutronová hvězda objevena, hmotností se blíží fyzickým limitům
Obrázek: Neznámí velikáni: Ada Lovelace, žena, jež předběhla muže a vymyslela první počítačový algoritmus
Neznámí velikáni: Ada Lovelace, žena, jež předběhla muže a vymyslela první počítačový algoritmus

O informačních technologiích se stále často mluví jako o velmi mužské profesi: vpravdě, IT studuje méně žen a v oboru samotném...

Zavřít