Noemova archa realitou: Vědci přečtou DNA všech zvířat a rostlin na Zemi

Druhy vymírají, vytrácejí se a některé z nich jsou už nenávratně ztraceny. Co kdybychom však mohli přečíst jejich DNA a uchovat ji na věčné časy? Jednalo by se vlastně o jakousi zálohu života na Zemi, která by navíc posloužila pro další výzkum. Přesně takový plán mají vědci v rámci projektu Earth BioGenome, který by měl probíhat nejbližších 10 let.

Nepůjde navíc jen o rostliny a zvířata, ale rovnou o všechny tzv. eukaryontní organismy. To znamená všechny myslitelné druhy jednobuněčných a mnohobuněčných organismů, jako jsou například živočichové, rostliny, houby nebo prvoci.

Digitální Noemova archa – všechny známé druhy na obřím úložišti

Projekt bude trvat přibližně 10 let a vyjde na 4,7 bilionu amerických dolarů (cca 105 miliard Kč). Počítá se, že data a přečtené sekvence DNA, získané v rámci projektu, budou uloženy na 200 petabytovém úložišti. Jen pro představu, 1 PB odpovídá kapacitě odpovídající přibližně 223 000 kusům DVD (4,7GB), které máte doma.

Ačkoliv se může zdát, že jsou náklady vysoké, ve srovnání s výzkumem lidského genomu se jedná o obdobnou sumu. Odhaduje se, že na výzkum bylo v letech 1990-2003 utraceno kolem 4,8 miliard USD. Nyní, po 15 letech od kompletního přečtení lidského genomu, chce projekt Earth BioGenome za přibližně stejnou dobu a se stejnými náklady přečíst a katalogizovat DNA všech eukaryontních organismů.

Všechny druhy na Zemi ještě ani neznáme

Odhaduje se, že eukaryontních organismů je na Zemi kolem 10-15 milionů druhů. V současné době je jich zdokumentováno na 2,3 milionu a pouze u 15 000 z nich se může pochlubit přečteným genomem (většina z nich jsou navíc mikroby). Získat vzorky ze všech druhů však nebude snadným úkolem. Spolupracovat budou odborníci, organizace i muzea z celého světa.

Vědci chtějí vytvořit kompletní databázi, ve které bude jakýsi digitální otisk veškerého života na Zemi. Podle doktorky Gene Robinsonové, jedné z vedoucích postav výzkum, je velmi pravděpodobné, že „získaná data budou v dalších desetiletích zdrojem mnoha vědeckých objevů.

Navíc, podobně jako u zemědělských plodin, kde byla zvýšena výnosnost a zrychlen růst či zvýšena odolnost, může vést i výzkum genomu dalších organismů k podobným praktickým využitím. Nové metody využívané v genetice, jako je například CRISPR, by mohly způsobit, že jednoho dne dokážeme léčit i genetické poruchy. Mluví se i o syntetickém vývoji organismů, kdy může banka v budoucnu posloužit k „oživení“ vyhynulých druhů.

Zdroj: SingularityHub

avatar
  Odebírat  
Upozornit na
Blockchain a kryptoměny Chytrá domácnost Chytrá města Chytrá věda Chytrá zábava Chytrá zařízení Chytré aplikace Chytré automobily Chytré studie Chytré technologie Chytré zprávy IoT Průmysl 4.0 Tiskové zprávy
Fake News v praxi: Česká dezinformační média čerpají informace z účtů parodujících politiky
Nechceme vyvíjet zbraně, bouří se zaměstnanci Microsoftu. Zruší firma armádní kontrakt za miliardy?
Notebook s Windows 10 se vejde kapsy: Minipočítač je překvapivě výkonný
Jak získat vzduch na Marsu? Bakterie z hlubin oceánu umí vyrábět kyslík

Dostatek kyslíku bude vedle zásob vody pro budoucí mise důležitý. Pokud nepřijdeme na způsob, jak jej efektivně vyrábět přímo na...

Zavřít