Noemova archa realitou: Vědci přečtou DNA všech zvířat a rostlin na Zemi

Druhy vymírají, vytrácejí se a některé z nich jsou už nenávratně ztraceny. Co kdybychom však mohli přečíst jejich DNA a uchovat ji na věčné časy? Jednalo by se vlastně o jakousi zálohu života na Zemi, která by navíc posloužila pro další výzkum. Přesně takový plán mají vědci v rámci projektu Earth BioGenome, který by měl probíhat nejbližších 10 let.

Nepůjde navíc jen o rostliny a zvířata, ale rovnou o všechny tzv. eukaryontní organismy. To znamená všechny myslitelné druhy jednobuněčných a mnohobuněčných organismů, jako jsou například živočichové, rostliny, houby nebo prvoci.

Digitální Noemova archa – všechny známé druhy na obřím úložišti

Projekt bude trvat přibližně 10 let a vyjde na 4,7 bilionu amerických dolarů (cca 105 miliard Kč). Počítá se, že data a přečtené sekvence DNA, získané v rámci projektu, budou uloženy na 200 petabytovém úložišti. Jen pro představu, 1 PB odpovídá kapacitě odpovídající přibližně 223 000 kusům DVD (4,7GB), které máte doma.

Ačkoliv se může zdát, že jsou náklady vysoké, ve srovnání s výzkumem lidského genomu se jedná o obdobnou sumu. Odhaduje se, že na výzkum bylo v letech 1990-2003 utraceno kolem 4,8 miliard USD. Nyní, po 15 letech od kompletního přečtení lidského genomu, chce projekt Earth BioGenome za přibližně stejnou dobu a se stejnými náklady přečíst a katalogizovat DNA všech eukaryontních organismů.

Všechny druhy na Zemi ještě ani neznáme

Odhaduje se, že eukaryontních organismů je na Zemi kolem 10-15 milionů druhů. V současné době je jich zdokumentováno na 2,3 milionu a pouze u 15 000 z nich se může pochlubit přečteným genomem (většina z nich jsou navíc mikroby). Získat vzorky ze všech druhů však nebude snadným úkolem. Spolupracovat budou odborníci, organizace i muzea z celého světa.

Vědci chtějí vytvořit kompletní databázi, ve které bude jakýsi digitální otisk veškerého života na Zemi. Podle doktorky Gene Robinsonové, jedné z vedoucích postav výzkum, je velmi pravděpodobné, že “získaná data budou v dalších desetiletích zdrojem mnoha vědeckých objevů.

Navíc, podobně jako u zemědělských plodin, kde byla zvýšena výnosnost a zrychlen růst či zvýšena odolnost, může vést i výzkum genomu dalších organismů k podobným praktickým využitím. Nové metody využívané v genetice, jako je například CRISPR, by mohly způsobit, že jednoho dne dokážeme léčit i genetické poruchy. Mluví se i o syntetickém vývoji organismů, kdy může banka v budoucnu posloužit k “oživení” vyhynulých druhů.

Zdroj: SingularityHub

Komentáře

avatar
  Subscribe  
Upozornit na
Blockchain a kryptoměny Chytrá domácnost Chytrá města Chytrá zábava Chytrá zařízení Chytré aplikace Chytré automobily Chytré technologie IoT Průmysl 4.0 Tiskové zprávy
Obří pokuta od Evropské komise: Google zaplatí přes 4 miliardy euro

Antimonopolní řízení Evropské komise se na Google zaměřilo opakovaně, nyní však...

U Jupiteru obíhá deset dalších měsíců, je jich už 79

Dnes se astronomům podařilo potvrdit nález dalších deseti měsíců obíhajících kolem...

Grónskou vesnici ohrožuje obří ledovec, váží 11 milionů tun

Pro Evropana kurióznímu problému čelí grónská vesnice Innaarsuit (dříve Ivnârssuit) o...

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

Jak získat vzduch na Marsu? Bakterie z hlubin oceánu umí vyrábět kyslík

Dostatek kyslíku bude vedle zásob vody pro budoucí mise důležitý. Pokud nepřijdeme na způsob, jak jej efektivně vyrábět přímo na...

Zavřít