V minulém týdnu tým jihokorejských fyziků oznámil, že se jim podařilo vyrobit a otestovat nový supravodič. Materiál s označením LK-99 vzbudil mezi odborníky z celého světa značný rozruch. Způsobí revoluci ve fyzice, nebo je celý objev jen nafouknutou bublinou?
Koncem července byly na vědeckém webu arxiv.org zveřejněny výsledky výzkumného projektu věnujícího se výrobě supravodiče LK-99 a následnému ověření jeho fyzikálních vlastností. Podle závěrů této studie jde o revoluční materiál, který dokáže fungovat i při běžné pokojové teplotě, resp. i nad jejími hodnotami. Jak moc jsou optimistické závěry daleko od reprodukovatelného pokusu a jeho ověření?
Vývoj supravodičů fungujících při běžných teplotách je cílem výzkumu v oblasti fyziky již celá desetiletí. Zdroj: Unsplash
Běžné supravodiče pro své fungování vyžadují efektivní chlazení
Supravodivostí je označována vlastnost materiálů, které lze při současných technologiích dosáhnout dosažením tzv. kritické teploty, při níž je kompletně eliminován elektrický odpor. Supravodiče tak disponují naprosto unikátními vlastnostmi, které lze využít v energetice, výpočetní technice či dalších oblastech technologického průmyslu. Jejich úspěšné fungování je však limitováno právě kritickými teplotami, které se u supravodičů 1. typu blíží absolutní nule (-273 °C). Supravodiče 2. typu pak dokáží fungovat při chlazení kapalným dusíkem (-196 °C). S pokrokem v oblasti materiálové fyziky se tato hodnota stále zvedá, zatím se však nepodařilo dostat se z mínusových teplot.
Po teoretické stránce výzkum potvrzují i další světové laboratoře, v praxi se však pokus zatím zreprodukovat nepodařilo
Vzhledem k výše uvedenému tak není divu, že byli vědci z celého světa fascinováni jihokorejskou publikací představujícím LK-99 jako materiál se supravodivými vlastnostmi při teplotách vyšších než pokojových. Závěry byly tak fascinující, že se prestižní laboratoře z celého světa téměř okamžitě pustily do jejich ověření. Výzkumné skupiny z amerického Berkeley či čínského Šen-jangu na průzkum navázaly vlastními publikacemi, které potvrzují teoretickou existenci materiálu LK-99 i jeho vlastnosti. Zatím však nebylo možné jej vyrobit v laboratoři, a tedy i otestovat, zda se teorie protne s experimenty.
Nově popsaný materiál LK-99 rozděluje odbornou komunitu na dva tábory. Vše nyní závisí na zopakování slibných experimentů. Zdroj: Freepik
Odborníci zůstávají vesměs skeptičtí, přesto může být objev novou nadějí
Od oznámení se kolem nové technologie vzedmula vlna nadšení, kterou lze přirovnat k době spuštění ChatGPT. Není se čemu divit. Řada fyziků je totiž i dnes přesvědčena, že vyrobit supravodič fungující při pokojové teplotě je nemožné. V minulosti lze dohledat celou řadu případů, kdy se vědci o výrobu takového materiálu pokusili, avšak neúspěšně. V kombinaci s tím, že jihokorejský experiment zatím postrádá opakovatelnost jeho závěrů, není zřejmé, zda-li bude LK-99 skutečně příčinou slibované vědecké revoluce.
Přesto však není představa toho, že by takové materiály v budoucnu skutečně mohly existovat, úplně nereálná. Získání definitivních odpovědí na otázku, co se v LK-99 skutečně děje, vyžaduje trpělivost, a možná i tak mohou zreprodukované studie významně posunout další vývoj v oblasti supravodivosti známých i nových materiálů.
