Google Chrome nedávno oznámil rozhodnutí výrazně modifikovat API podporující rozšíření (resp. odstranit webRequest) – a spolu s touto změnou by, ve výsledku, skončily prakticky všechny adblockery.
Blokování reklam je pro řadu uživatelů internet výsada, bez které se těžko obejdou. I jinak seriózní zpravodajské servery mají natolik intruzivní reklamy, že bez adblockerů se na nich jen těžko obejdeme; a i pokud je máme, vyskočí upozornění o tom, že bychom si je měli vypnout, abychom mohli na reklamy vesele klikat.
A přestože prohlížeče Brave, Opera a Vivaldi staví na stejném základním jádře Chromium jako vývojáři Googlu Chrome, nehodlají se systému prohlížečových rozšíření zbavit. Ve veřejných prohlášeních nebo serveru ZDNet to všechny tři prohlížeče potvrdily. U dalších prohlížečů založených na jádře Chromium, včetně nového Edge, zatím nejsou dostupné informace.
AdBlock v prohlížeči Vivaldi, který používá rozšíření pro Chromium.
Kope si Chrome vlastní hrob?
Nová sada standardů pro rozšíření Chromu se nazývá Manifest V3 a má modifikovat, jak se rozšíření na zdrojovém kódu Chromium budou chovat (stručně, vzdát se webRequest API). Plány Chrome oznámil už minulý říjen, trvalo však několik měsíců, než se vývojáři rozšíření přesvědčily, jak výrazné nové změny budou. Zjistili, že Google plánuje nahradit jednu z hlavních technologií skrze které rozšíření interagují s požadavky webů za jinou, která toho vývojářům dovolí mnohem méně.
Dotčeny tak nebudou pouze služby na blokování reklam, jak se původně média domnívala, ale zasaženy budou i antivirové produkty, rodičovské kontroly a jiné služby zaměřené na zvýšení soukromí uživatele.
Na Google se za změny obecně snáší kritika – uživatelé to z části vnímají jako pokus o sabotáž rozšíření blokujících reklamy, které samozřejmě Google nemá příliš rád. Reklamy jsou klíčovou součástí jeho byznysu
V únoru se zdálo, že se Google ohlašovaných změn vzdává, nicméně na konci května přišlo další oznámení, které naopak říká, že stará technologie rozšíření budou dostupná pouze pro uživatele podnikové verze Chromu, nikoliv běžné uživatele.
Brave a Opera se brání, Vivaldi chce možnost volby
Změny by se měly projevit v lednu 2020, Google tak má čas ještě stav změnit.
Problémem, i přes obranu prohlížečů Brave, Opera a Vivaldi, je, že jsou s jádrem Chromium spjaty až příliš. Není jasné, zda budou moci novou technologii obejít a zachovat si starou, rozhodně se o to ovšem pokusí, úspěchy už v minulosti měly.
Co se týče Bravu, tak prohlížeč podle vyjádření pro ZDNet hodlá webRequest (technologie, na které rozšíření závisí) nadále podporovat a sám má vestavěný adblocker. Opera dala podobné vyjádření, s tím, že i ona má vestavěný adblocker.
Vivaldi oproti tomu zatím neřeklo, jak hodlá postupovat, ale v příspěvku na blogu podpořilo možnost samostatného rozhodnutí uživatelů. Petter Nilsen naznačil možnost obnovy funkcionality API i ve chvíli, kdy by ji Google z Chromia odstranil.
Edge vyjádření neposkytl a prozatím takticky mlčí. Microsoft ostatně na Chromium přešel teprve nedávno, takže není jasné, jak se k situaci postaví.
Tržní následky pro Chrome nejsou jasné, jeho dominance je obrovská; Firefox a další prohlížeče by však mohly z případného konce adblockerů na Chromu těžit, a trocha soupeření v této oblasti by neškodila. Pravdou je, že adblockery stále nejsou univerzálně rozšířeny: jen přibližně 11 % celosvětové internetové populace blokuje reklamy. Je dobré si také říci, že vlastně žádný adblocker v základu neblokuje všechny reklamy: Většina má navíc i whitelisty vlastní a tvořené uživateli, které ukazují „etické“ a neintruzivní reklamy, neboť i tvůrci adblockerů uznávají, že reklamy jsou pro některé servery nutné k přežití.
Cílem adblockerů proto není blokování všech reklam, ale pouze těch nejintruzivnějších (vyskakovací okna, automaticky přehrávaná videa apod.) a na těch webech, kde je reklam zkrátka přespříliš a ruší ve čtení textu či využívání funkcionality webu.
