Jak pohnout černou dírou? Gravitační vlny ji doslova odstrčily z centra galaxie

Černé díry jsou „velkými agresory“ vesmíru. Jsou tak neskutečně masivní, že jejich gravitace nenechá uniknout vůbec nic, a to ani světlo. Největší černé díry, které nazýváme supermasivní mohou dosahovat stejné hmotnosti jako miliarda sluncí.

Vypadá to, že v centru každé galaxie jedna taková černá díra je a naše galaxie, Mléčná dráha, není výjimkou. V tomto středu díry způsobují jednotlivé formace hvězd a deformují samotnou podstatu vesmíru – čas. Můžeme tedy s klidným svědomím říci, že za pohnutím černé díry stojí nepředstavitelné množství energie.

Nicméně osm světelných let od Země, v galaxii zvané 3C 186, našli astronomové supermasivní černou díru, která ze svého „trůnu“ byla popostrčena. Teď vesmírem létá rychlostí 8 046 720 km v hodině.

Existuje jen jedna věc, která je schopna pohnout černou dírou: gravitační vlny

Jde o vlnky v časoprostoru tvořené kataklyzmatickými událostmi vesmíru – podobné těm, které se utvoří na klidné vodní hladině po tom, co do ní hodíte kámen. Rok a půl zpátky, 14. září 2015, je jako první detekovala LIGO, což je observatoř věnovaná gravitačním vlnám. Měří je zde porovnáváním dvou identických laserových paprsků v interferometru. Vlny, které se jim podařilo zachytit byly výsledkem sloučení dvou černých děr. Tento jev mimo jiné již před 100 lety předpovídal Albert Einstein.

Ve studii Marca Chiaberge a jeho kolektivu, která by měla být publikována v časopise Astronomy & Astrophysics v příštím týdnu, bude otištěna jejich domněnka, totiž že zvláštní chování černé díry galaxie 3C 186 je pravděpodobně způsobeno gravitačními vlnami, jež jsou tvořeny kolizí jiného páru černých děr.

Co odhalil Hubble?

Toulající se černá díra byla objevena na snímku pořízeném Hubbleovým vesmírným teleskopem týmem astronomů NASA. Na snímku byl velice světlý bod, kvasar, což není nic zvláštního. V podstatě jde o „jádro galaxie“ a světlo, jež vyzařuje je způsobeno diskem plynu, který obklopuje černou díru. Ta v přirovnání kvasaru k jádru představuje jeho jadérko. Abychom si to tedy shrnuli, ve středu galaxie se nachází vesmírné těleso kvasar. Uprostřed něj dále leží černá díra.

Co však Marca Chiabergeho zaujalo byla pozice, ve které se kvasar nacházel – 35 000 světelných let od středu své galaxie!

„Tušil jsem, že jsem svědkem něčeho hrozně zvláštního,“ říká Chiaberge. Poprosil proto své kolegy ze Space Telescope Science Institute a univerzity Johna Hopkinsona, aby jeho objev přezkoumali ještě dalšími přístroji. Měření rentgenových paprsků následně potvrdilo, že jde o objekt putující vesmírem. Tento výzkum rovněž pomohl určit velikost černé díry a rychlost, kterou kosmem proplouvá.

Snímek Hubbleova teleskopu nám pak mimo jiné pomohl zjistit příčinu vytlačení černé díry z jejího středu. Ten naznačuje, že galaxie 3C 186 se nedávno sloučila s jiným vesmírným systémem. Předpokládá se, že se rovněž sloučily jejich černé díry. O tom, co se dělo dál, se vědci dohadují. Chiaberge a jeho tým se domnívá, že po střetnutí těchto dvou galaxií došlo k rotaci černých děr navzájem kolem sebe, což vytvořilo gravitační vlny.

Putující černá díra unikne své galaxii, od Země k Měsíci by dorazila za 3 minuty

Pakliže mají tyto černé díry rozdílnou velikost a rychlost rotace, je možné, že bylo do jednoho směru vln vysláno více než do druhého. To by pak bylo příčinou podivuhodného postavení kvasaru v galaxii. Jestliže je tato teorie správná, mohla by astronomům napomoci k pochopení, jak taková fúze dvou černých děr funguje. K jiným vysvětlením, která se objevila, se vědci staví spíše skepticky.

Ačkoliv podnět tohoto chování nám prozatím zůstává skryt, astronomové došli k několika neuvěřitelným a fascinujícím závěrům. Odhadují, že energie, která je zapotřebí, aby došlo k „odhození“ černé díry podobně velké jako je ta z 3C 186, je ekvivalentem 100 milionům supernov! Těleso ženoucí se stejnou rychlostí, jakou se pohybuje onen záhadný objekt, by se od Země k Měsíci dostalo za necelé 3 minuty. Vědci také předvídají, že za 20 milionů let se tomuto kosmickému objektu podaří uniknout své galaxii a stane se tak osamělým poutníkem, již navždy putujícím napříč temnotami vesmíru. Ať už se s touto černou dírou děje cokoliv, dozajista jde o divokou jízdu.

Komentáře

Upozornit na
avatar
Třídit dle:   nejnovější | nejstarší | nejlépe hodnocené
jirka
Host

Není to pitomost „galaxie 3C 186“ vzdálená 8 světelných let od země? Naše galaxie má průměr asi 200 000 světelných let. Kolik máme galaxií v naší galaxii? 🙂

wpDiscuz
Chytrá domácnost Chytrá města Chytrá zábava Chytrá zařízení Chytré aplikace Chytré automobily Chytré technologie IoT Průmysl 4.0 Tiskové zprávy
Umělá inteligence vytvořila fotografie ulic reálného světa, vypadají jako ze sna
Archimédes by byl hrdý: Vědci dokáží vytvořit 3D model objektu jeho ponořením do vody
Čerpací stanice ve vesmíru bude do čtyř let. Prodlouží život satelitům, omezí kosmický šrot