Metod na testování virové infekce existuje celá řada, v praxi se jich ovšem používá relativně málo. V Česku, jako ve většině světa, dominuje běžná a spolehlivá PCR.
Vědci z mezinárodní výzkumné skupiny sídlící v Singapuru, Critical Analytics for Manufacturing Personalized-Medicine (CAMP), vyvinuli a představili novou metodu pro rychlou a přesnou detekci virových nukleových kyselin – makromolekulárních látek, který ve své struktuře uchovává genetickou informaci virů.
Pandemie výrazně urychlila výzkum a inovace související s virovými nákazami, mimo jiné díky obrovskému přílivu peněz, zájmu a odborných pracovníků. Mezi klíčové součástí patří i detekce virové nákazy v lidském těle, ať už se jedná o koronaviry nebo jiný typ virů.
Zdroj: Pixabay
Rychlejší a levnější testování se stejnou přesností
O rychlé testování na přítomnost virů však má svůj zájem i průmysl, obzvláště firmy, které aktivně pracují s buňkami všeho druhu; testy v tomto případě hrají důležitou roli v kontrole kvality a zamezení kontaminace produktu.
Současný „zlatý standard“ pro detekci je RT-qPCR neboli kvantitativní polymerázová řetězová reakce. Jde o vcelku spolehlivou metodu, která se osvědčila. Existují ovšem různé varianty PCR metod testování, a v praxi se i jich i několik využívá. Nevýhodou technologie je poměrně dlouhá doba na zpracování výsledku a také drahé laboratorní vybavení (termocykler), které je nezbytnou součástí procesu. Základním principem PCR je zmnožení úseku DNA založené na replikaci nukleových kyselin.
Metoda vyvinutá vědci z CAMP, Rapid Digital Crispr Approach (RADICA) má právě tyto nevýhody napravovat. Nukleové kyseliny virů má odhalit do jedné hodiny v běžné laboratorní vodní lázni, běžné a nijak nákladné součásti většiny laboratoří. Přesný proces fungování diagnostické metody RADICA přesněji popisuje studie publikovaná v peer-reviewed magazínu Biomaterials.
Zdroj: Pixabay
Výzkumníci metodu RADICA testovali na syntetické DNA/RNA SARS-CoV-2 i viru Epsteina-Barrové (HHV-4). Fungovat by podle nich měla i pro jiné viry, a stačit by měly i vzorky třeba z lidských slin, což by umožňovalo nenáročné plošné testování v případě pandemie. RADICA má také být schopna poměrně dobře rozlišit mezi blízce příbuznými viry.
Není jasné, zda a kdy bude RADICA v budoucnu dostupná; studie se soustředí spíše na využití průmyslové, nicméně potenciální užitek metody v době pandemie zmiňuje.
