Vědci poprvé v historii mohli díky rudému posuvu sledovat smrt hvězdy – červeného veleobra, který se proměnil v supernovu SN 2020tlf.
Objev mimo jiné pozměnil chápání toho, jak konec života obřích hvězd vlastně vypadá. Dřívější nepřímá pozorování, že před „smrtí“ byli červení veleobři celkem klidní, bez výraznějších změn v zářivosti nebo intenzitě.
Simulace sledovaného výbuchu:
Nové pozorování však naopak zachytilo výraznou radiaci, která z veleobra unikala v posledním roce jeho existence. To napovídá, že alespoň část hvězd prochází před koncem výraznými změnami, při nichž dochází k nezanedbatelnému úniku plynů, přinejmenším krátce před jejich kolapsem.
Smrtelné záchvěvy umírající hvězdy
„Jde o průlom v našem chápání procesu umírání obřích hvězd,“ popsal Wynn Jacobson-Galán, hlavní autor doprovodné studie zveřejněné v peer-reviewed magazínu The Astrophysical Journal. „Dosud nikdy jsme nemohli přímo pozorovat proměnu červeného veleobra v supernovu 2. typu.“
Jde tak o první případ, kdy vědci mohli přímo pozorovat výbuch červeného veleobra.
Zdroj: W. M. Keck Observatory/Adam Makarenko
Detekce hvězdy a její anomálně silné radiace poprvé proběhla v létě 2020; již na podzim hvězdu nahradila supernova. K pozorování využili observatoř W. M. Kecka na Havaji.
„Bylo to jako sledovat tikající časovanou bombu,“ popsala Raffaella Margutti, další z autorů studie. „u umírajícího červeného veleobra jsme dosud nikdy nepotvrdili takto výraznou světelnost a radiaci.“ Zachycení momentu rozpadu a výbuchu, proměnu v supernovu, se rovněž zapíše do dějin.
Tým i po rozpadu veleobra dále pozoroval vzniknuvší supernovu. Veleobr, který dal supernově SN 2020tlf život, byl zřejmě až desetkrát větší než naše Slunce.
Zdroj: NWU
