Náraz do Marsu: Proč sonda nezachytila otřesy z přistání Perseverance?

Sonda InSight pečlivě zaznamenává otřesy rudé planety a tzv. marsotřesení. Když se k Marsu blížil rover Perseverance, byla sonda připravena změřit záchvěvy způsobené přistáním na povrchu. Měření ale skončilo velkým překvapením. O přistání roveru Perseverance a překvapivých výsledcích měření se na Twitteru rozpovídal vesmírný vulkanolog Dr. Petr Brož.

Čekání na marťanského Godota. Když k Marsu mířil rover Perseverance, tak se sonda InSight na povrchu rudé planety nemohla dočkat. Měří totiž otřesy Marsu a od počátku bylo jasné, že přistání Perseverance planetou krapet zatřese…

Náraz rychlostí 3 800 m/s měl způsobit marsotřesení

Říkáte si jak to? Vozítko přece dosedlo na povrch za použití nebeského jeřábu, tedy velice měkce… a máte samozřejmě pravdu. Dosednutí vozítka s Marsem nezatřáslo. S Marsem totiž zatřáslo něco jiného. 75 kg těžká stabilizační závaží. Do povrchu to narvaly rychlostí 3,8 km/s.

Obrázek: Náraz do Marsu: Proč sonda nezachytila otřesy z přistání Perseverance?

Spuštění vzdušným jeřábem zvládla NASA již dvakrát. Metoda je sice složitá, ale zato velmi šetrná k vědeckým nástrojům a technice. Foto: Se souhlasem NASA JPL

Sonda InSight vzdálená 3 450 kilometrů od místa přistání tak v den přistání pečlivě poslouchala. Naše numerické modely totiž ukázaly, že náraz závaží by měl být dostatečně silný na to, aby vzniklo detekovatelné marsotřesení. A zaznamenat ho mělo obrovskou vědeckou cenu!

Věděli bychom totiž kdy přesně k otřesu došlo a jak daleko k němu došlo. Jeho záznam by nám tak umožnil přesně určit rychlost, jakou se seismické vlny, konkrétně p-vlna a s-vlna, šíří a tím pádem říct dost přesně vlastnosti marsovské kůry.

Sonda ale nezachytila vůbec vůbec nic…

Všichni tak napjatě čekali na výsledky. Jenže seismometr sondy InSight změřil jedno velké nic. Na seismickém záznamu žádný otřes v dané době nebyl nikdy zachycen…

Propadáte teď trudomyslnosti, jakože vědecky je tohle velký špatný a budeme brečet? Opak je pravdou.

Závaží to do Marsu skutečně napálila a vytvořila pěkný nový kráter na tváři planety, viz foto níže. Takže je jasné, že se Mars musel otřást.

Foto: Se souhlasem NASA JPL a University of Arizona

A to, že jsme otřes nezaznamenali, je také cenný vědecký údaj. Co nám říká? Kůra Marsu je schopna seismické vlny pohlcovat mnohem lépe, než jsme si doposud mysleli a než jsme pasovali do všech našich seismických modelů…

Proč se planeta nezachvěla?

Co to? Očividně konverze kinetické energie na seismickou není na Marsu tak efektivní.

Čím to? Možností je několik – zhutnění povrchu, potažmo jeho porozita, tvrdost hornin, nebo třeba množství vody v kůře…

Aneb krásná ukázka, jak i žádný výsledek pomůže vědu někam posunout 🙂

Celá studie od @BenFernando2 a kolektivu je případně k pročtení tady https://t.co/mhTOO23u6a

— Dr. Petr Brož (@Chmee2) November 11, 2021