Nacházet exoplanety mimo naši sluneční soustavu, které mají vhodnou velikost, nachází se v obyvatelné zóně své hvězdy a splňují další řadu složitých kritérií, není jednoduché. Primární misí sondy TESS je proto hledání blízkých planet, které jsou pro vědce zajímavé a mohou je hlouběji analyzovat.

Po téměř půl roce svého působení nalezla sonda TESS – nástupkyně slavného Keplerova vesmírného dalekohledu – už 3. exoplanetu. Hledá takzvané tranzitní planety: takové, které lze vypozorovat při oběhu hvězdy. TESS momentálně studuje malou hvězdu, vzdálenou „pouhých“ 53 světelných let. Blízkost objevu by teoreticky mohla umožnit hlubší studium exoplanety.

Sonda TESS se na oběžnou dráhu Země vydala sice už v dubnu, pro vědecké účely však funguje až od konce července minulého roku. Keplerovi došlo palivo v říjnu, start TESS tak přišel v ideální dobu.

Štafeta po Keplerovi převzata, je čas hledat nové planety

Mise mladé sondy je však přeci jen o něco odlišná: zatímco Kepler měl hlavně najít co největší počet planety – mise, v níž byl enormně úspěšný – TESS má jiné cíle. Světy nalezené Keplerem jsou totiž mnohdy opravdu hodně vzdálené, a nejde je tak hlouběji studovat a analyzovat. TESS má ambice lokálnější, totiž vyhledávat planety, které jsou dostatečně blízko Země na to, aby je šlo zkoumat i dalšími dalekohledy a určit tak například jejich hmotnost či atmosféru.

S každou planetou, kterou TESS objeví, se tak lidstvo dozvídá nové věci o tom, jak fungují planety mimo naši sluneční soustavu a, zprostředkovaně, tedy i celý vesmír. Nově objevená planeta (zatím pojmenovaná HD 21749b) je opravdu velmi blízko: 53 světelných let je z hlediska vesmíru ničím. Vědcům se tím navíc otevírá možnost planetu detailněji prozkoumat.

V systému kolem hvězdy obíhá planet vícero, obě předchozí planety TESS objevila rovněž zde. Tamější hvězda je slabší než slunce, jde o trpaslíka. Všechny objekty proto také obíhají blízko hvězdě. HD 21749b je sice nejdál, přesto však dokáže oběhnout kolem hvězdy za pouhých 36 dní. Teplota dosahuje podle prvotních odhadů circa 150 stupňů celsia, což není tolik, kolik se na první pohled zdá.

Planeta objevená sondou TESS a hvězda, kolem které obíhá. Zdroj: NASA/MIT

Je možné, že v podrobnějším průzkumu exoplanety pomůže dalekohled Jamese Webba, který má být spuštěn v roce 2021. Půjde o dalšího nástupce Keplerova dalekohledu.

Už teď ovšem víme, že s největší pravděpodobností půjde o malého plynného obra – menší velikostí, než má Neptun, ale větší než Země. Planeta je totiž velikostí přibližně trojnásobná, ale má 23x vyšší hmotnost.

Je možné, že kolem trpaslíka obíhají ještě další tělesa. Pokud ano, budou pro vědce opět představovat přímo studnici nových informací. Na dosah ruky sice úplně ne, ale dostatečně blízko ano.

Zdroj: 1, úvodní fotografie: NASA