Přepsání učebnic? Možná ano. Jak přesně černé díry fungují stále patří mezi jedny z neobjevených záhad vesmíru. Nějaké tušení samozřejmě vědci mají, nicméně stále jde o modely, výpočty a kvalifikované domněnky – nikoliv nezvratné fakty.
Tým astronomů vedených čínskými vědci nyní detekoval černou díru v Mléčné dráze, jejíž hmotnost je tak velká, že by dle současných modelů neměla existovat. 15 tisíc světelných let vzdálená černá díra LB-1 má hmotnost 70x větší než naše Slunce; předchozí výpočty vždy napovídaly, že žádná hvězdná černá díra by neměla mít o moc více než 20x hmotnost Slunce.
Hvězdné černé díry jsou odlišné od kupříkladu supermasivních černých děr, které přichází na svět jiným způsobem a mohou tak mít hmotnost ještě větší. Není zcela jasné jak, ale vznikat by měly velmi rychle za velmi krátkou dobu – tak alespoň napovídá jedna z existujících teorií.
Jak asi vypadá černá díra? Zdroj: NASA
Příliš velká černá díra
LB-1 je černou dírou vzniklou z umírající hvězdy (tzv. kolapsar, což je však termín, pod nějž je možné zařadit i neutronovou hvězdu). Astronomové dosud předpokládali, že umírající hvězdy se zbaví většiny svých plynů. To ale, zdá se, tak být nemůže, protože jinak by nemohla LB-1 existovat. Stejně jako většina hvězdných černých děr se i LB-1 nachází v původně binárním systému.
Tým pro svá pozorování využil čínský dalekohled Large Sky Area Multi-Object Fiber Spectroscopic Telescope (LAMOST). Hledal hvězdy obíhající objekty, které jsou zdánlivě neviditelné nebo nepozorovatelné – technika, jejíž metodologie existuje už od roku 1783, ale možná nebyla až do nedávné doby. Nyní ji používá jak dalekohled Keck I v USA tak španělský Gran Telescopio Canarias k detekci hvězd a souvisejících černých děr.
Díky těmto novým dalekohledům se v posledních letech daří nacházet mnohem vyšší počet černých děr než kdy dřív. Dříve bylo nutné spoléhat se prakticky výhradně na ty černé díry, které pohlcovaly viditelné plyny z hvězd, které do nich padaly. To ovšem není zase tak časté.
Černá díra, umělcova představa. Zdroj: NASA
Prozatím není jasné, zda se něco reálně změní, pozorování je však věrohodné – objevilo se i v peer-reviewed magazínu Nature. Bude tak možná nutné pozměnit vědění, které máme o vzniku nových černých děr.
Nové objevy, které nutí vědce změnit své chápání vesmíru, jsou v astronomii relativně běžné. Vesmír i nadále zůstává pro lidstvo velkou neznámou.
Vzhledem k tomu že existuje, tak budou nejspíš výpočty chybné. Nikdo nemůže vědět, co všechno do té Černé díry za ty miliardy let mohlo spadnout. My vidíme až výsledek, ale co se dělo mezitím už nezjistíme a ta díra nám to neřekne. Klidně mohla spolknout několik neutronových hvězd a nebo… Číst více »
Nejsem svatý ale mě do toho nenamočíte já za černou díru nemůžu a mám svědky že v tu dobu jsem byl v práci.
když vědci studují vesmír a gravitaci která vesmír ovládá ,zjistili nejasnosti a proto vymysleli temnou hmotu a naopak zase temnou energii, jiný důkaz o tom nemají a všichni o tom mluví. Vysvětlení může být zcela mediálně nezajímavé, prostě neznáme vůbec gravitační zákon v makrokosmu a asi ani mikrokosmu