Přesné složení vesmíru je pro vědce i dnes záhadou. Nedávný výzkum však do temnoty nevědění, kterou z velké části tvoří temná hmota, vnáší nové světlo. Odpovědí totiž může být nejjednodušší prvek ve vesmíru – vodík.
Dle dosavadních poznatků se v našem vesmíru nachází pouze zhruba 15 % běžné, normální hmoty, přičemž zbytek tvoří tzv. temná hmota, kterou navíc doplňuje temná energie. Pozorovatelná část vesmíru tak tvoří pouze zlomek jeho celkového složení, a průzkum jeho temné části se stal jedním z hlavních předmětů současného astronomického zájmu.
Tajemství se ukrývá ve vodíku
Díky nové studii vedené mezinárodním týmem vědců, kteří se se svými úspěchy pochlubili na portále arxiv.org, bychom mohli být konečně blíže identifikaci chemického složení některých kosmických těles. Jak se totiž ukázalo, oblak plynného vodíku, který obklopuje většinu galaxií, je rozsáhlejší, než si astronomové dříve uvědomovali. Velikost těchto vodíkových mračen prý dosahuje takových rozměrů, že by mohla vyplnit veškerou chybějící kosmickou hmotu, kterou vědci zatím neidentifikovali.
Half of the universe’s hydrogen gas, long unaccounted for, has been found. The findings suggest that the massive black holes at the centers of galaxies are more active than previously thought. https://t.co/35k7ddG8dZ
— UC Berkeley (@UCBerkeley) April 11, 2025
K překvapivým závěrům přišli vědci s využitím dat ze spektroskopického přístroje DESI (Dark Energy Spectroscopic Instrument), který je umístěn na observatoři v americké Arizoně a je spravován laboratoří v Berkeley (LBNL). Zařízení bylo schopno analyzovat záření ze zhruba 7 milionů galaxií, a dokázalo tak detekovat vodíkové oblaky v rozsahu, v jakém to dosavadní metody neumožňovaly. Vědcům se tedy podařilo analyzovat zbytkové záření pocházející až z dob velkého třesku, které se v průběhu let rozptýlilo napříč celým vesmírem. Díky tomu může tvořit významnou část dosud neprozkoumané kosmické hmoty.
Je třeba vytvořit nové vesmírné modely
Objev vnáší nové světlo nejen do problematiky spojené s analýzou temné hmoty, ale může také pomoci při studiu chování černých děr. Až dosud se totiž předpokládalo, že černé díry uvolňují do svého okolí velké množství plynů pouze během raných fází jejich životního cyklu. Nová zjištění však naznačují, že k tvorbě plynu dochází mnohem častěji a nejspíš i v opakujících se intervalech.
Temná hmota tvořící velkou část dosud známého vesmíru začíná odhalovat svá tajemství. Foto: Freepik
Vědci mají nyní za úkol využít poznatky o vodíkových mračnech ve stávajících modelech vesmíru. Pokud se jeho nové složení podaří prokázat i dalšími experimenty či simulacemi, mohlo by se jednat o zásadní průlom v oblasti astronomického bádání.
