Nová analýza radarových dat získaných prostřednictvím sondy Magellan odhalila, že pod povrchem Venuše se možná nachází rozsáhlá síť lávových tunelů. Objev naznačuje, že náš planetární soused může být mnohem geologicky aktivnější, než se dosud zdálo.
Objev ukrytý v datech dávno skončené mise
K průlomovému objevu došlo na základě přezkoumání radarových měření z let 1990–1992, která pořídila sonda NASA Magellan. Cílem této družice, nesoucí jméno slavného portugalského mořeplavce, bylo zmapovat povrch Venuše. Díky výkonnému radaru schopnému pronikat hustými oblaky v atmosféře planety vytvořila sonda Magellan komplexní mapu Venuše, která je dodnes jedním z nejcennějších vědeckých zdrojů. V nedávno publikované studii se k těmto datům vědci opět vrátili, přičemž se jim podařilo identifikovat řetězce povrchových propadlin připomínajících zničené stropy lávových tunelů.
A giant underground tunnel of volcanic origin has been discovered on Venus.
Scientists from the University of Trento analyzed archival radar data from NASA's Magellan mission and discovered connections to a thin lava tube on the western slope of Nix Mons. Signal analysis… pic.twitter.com/QzYVX2vXkc
— Black Hole (@konstructivizm) February 10, 2026
Tyto struktury již známe díky průzkumu Měsíce i Marsu. K jejich vzniknu dochází po odtečení proudu lávy a vyprázdnění podzemního kanálu, díky čemuž dojde k propadu horních vrstev půdy a odhalení prostor ukrytých pod povrchem. Nejvýznamnější objev se pak výzkumníkům podařilo odhalit na západním svahu sopky Nyx Mons, jedné z tisíců vulkanických struktur rozesetých po povrchu Venuše. Tvar a textury odpovídají lávovým tunelům pozorovaným na jiných tělesech Sluneční soustavy. Předběžné odhady pak naznačují, že tunel může být dlouhý desítky kilometrů. Radarová data však jednoznačně dokazují existenci jen jeho části, jelikož detaily jsou v některých oblastech zkreslené či nedetekovatelné.
Co nový objev vypovídá o současné Venuši
Venuše byla dlouho považována za geologicky pasivní planetu. V posledních letech se však objevila řada signálů, které naznačují opak. Řada z těchto nových objevů pak vychází z dat získaných sondou Magellan – například informace o přítomnosti lávových proudů na planetě z roku 2024. Starší práce pak potvrdily významnou sopečnou činnost našeho souseda, díky které si jsou Venuše a Země podobnější, než se dříve předpokládalo.
V posledních letech se vědcům daří nacházet stále více podobností mezi Venuší a Zemí. Vulkanická činnost je jednou z nich. Zdroj: Pixabay
Lávové tunely zároveň poskytují vědcům cenné informace o historii planety. Z údajů o tom, jak rychle láva tekla, jak dlouho proces trval a jak velké objemy materiálu se pod povrchem přesouvaly, lze vyvodit celou řadu závěrů. Tyto údaje mohou pomoci objasnit i to, proč Venuše v minulosti prošla dramatickou globální přeměnou, během které byl povrch planety prakticky kompletně přetvořen vulkanickou činností.
Budoucí mise by mohly odhalit další tajemství
Jelikož je povrch Venuše trvale zahalen extrémně hustými oblaky, radarové snímkování zůstává jedinou metodou, jak získat detailní data o její struktuře. V následujících letech má průzkum výrazně posunout evropská mise EnVisions, připravovaná na začátek 30. let. Její součástí má být i pokročilý radar VenSAR, jenž bude schopen mapovat povrch planety ve vysokém rozlišení, a případně tak potvrdí či vyvrátí nejen velikost a hloubku nově identifikovaného tunelu, ale možná také odhalí rozsáhlejší síť lávových kanálů.
Do výzkumu Venuše se má zapojit i agentura NASA díky misi VERITAS, která má přinést nejdetailnější radarové mapy Venuše v historii. Její start byl sice v posledních letech odložen, pokud se však podaří jej realizovat, může mise zásadně změnit naše chápání vnitřní struktury planety Venuše i její překvapivě pestré geologické a vulkanické aktivity.

