Posádka Mezinárodní vesmírné stanice musela provést úhybný manévr, aby se vyhnula srážce s vesmírným odpadem. Manévrh trvající několik minut změnil oběžnou dráhu ISS tak, aby se kolizi vyhnula. Posádka manévr přečkala na palubě lodi Sojuz.
Lidstvo po dlouhá desetiletí vysílá na oběžnou dráhu satelity a nejrůznější rakety, které po ukončení své mise často končí jako tzv. vesmírné smetí. Tyto satelity, nejrůznější úlomky a další potenciální odpad, pokud nejsou před koncem své mise navedeny do zemské atmosféry kde shoří, poletují po oběžné dráze a ohrožují aktivní zařízení. Mezi ty patří řada klíčových satelitů či třeba Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). Ohrožení ISS je o to nepříjemnější, že jde o jediný objekt na oběžné dráze s trvalou lidskou posádkou.
Posádku a stanici ohrozil kus japonské rakety
Specialistné z USA a Ruska spolupracovali na manévru dlouhém 2 minuty a 30 sekund, přičemž výsledkem byl průlet odpadu přibližně 1,4 km od stanice. To je na vesmírné poměry velmi krátká vzdálenost. Trojice členů posádky, dva rusové a jeden američan, se po čas manévru přesunuli do kosmické lodi Sojuz. V případě potřeby by tak mohli provést rychlou evakuaci.
ISS se po oběžné dráze pohybuje rychlostí 7600 km/h ve výšce 420 km nad zemským povrchem. Jakákoliv srážka s letícím objektem může být fatální a vědci jim tak musí co nejopatrněji předcházet.
To naštěstí nebylo potřeba a posádka se podle NASA mohla okamžitě po průletu trosek vrátit ke svým běžným úkonům. Nebezpečným odpadem byl ve skutečnosti úlomek z japonské rakety, která se minulý rok rozpadla na 77 kusů a přispěla tak k dalšímu znečištění oběžné dráhy. Výrazně k němu přispěly také testy Číny a Indie. Obě země v minulosti otestovaly zbraně proti satelitům a ohrozili tak řadu mezinárodních i soukromých projektů.
Vědci po celém světě pracují na způsobech, jak vesmírné smetí odchytávat. Kupříkladu Airbus pro účely čištění oběžné dráhy od trosek sestrojil vesmírnou harpunu. Mluví se také o zachytávání obřím magnetem, spalováním laserem či třeba zachytáváním do sítě.
Zdroje: Phys.org, Twitter NASA