Umělá inteligence (AI) dokáže řešit složité úkoly a jeden z nich je opravdu ambiciózní. Otřást s vírou konspiračních teoretiků ve spiknutí. Vědci z několika amerických univerzit otestovali, že velké jazykové modely dokáží alespoň dočasně změnit myšlení konspirátorů nebo je přinejmenším přivést k nejistotě.
Lidé dnes věří v ledacos. Někteří si stále myslí, že je Země placatá, že člověk nikdy nebyl na Měsíci a že stále žijí dinosauři. Od roku 2022 je také populární názor, že covid-19 je práce ruského prezidenta Vladimira Putina.
Konspirátoři k sobě nepouštějí informace zvenčí. Izolují se ve skupinách osob se stejnou vírou a utvrzují se ve svých pravdách, což je hlavní důvod, proč je nelze přesvědčit o tom, že se pletou. Tomuto tématu se věnovala i řada studií.
Vědce z Americké univerzity, MIT a Cornellovy univerzity napadlo proti 2 100 takovým lidem postavit chatbota ChatGPT-4 Turbo. Ještě před experimentem ho instruovali, aby účastníky efektivně přesvědčil o tom, že se ve svých tvrzeních pletou.
Konspirátoři se snažili před chatbotem obhájit svou víru a před i po experimentu zaznamenávali skóre důvěry ve vlastní tvrzení. Že není víra konspiračních teoretiků neotřesitelná, popsali odborníci v odborném časopisu Science.
Studie má jeden nedostatek
Ani ne po deseti minutách chatování s AI ochabla víra účastníků v konspirační teorie v průměru o 20 procent na nejméně dva měsíce. Zhruba 27 procent konspirátorů si svou vírou po skončení experimentu nebylo jisto tak jako před jeho začátkem.
Vědci zdůraznili, že chatbot může vyvrátit konkrétní argumenty každé osoby pomocí personalizovaného generovaného obsahu, což je velká výhoda. Chatbot zkrátka dokázal efektivně argumentovat přímo na míru danému konspirátorovi.
„Umělá inteligence poskytla dlouhé stránky, velmi podrobné popisy toho, proč bylo dané spiknutí nepravdivé v každém části konverzace,“ uvedl podle webu Euronews Thomas Costello, odborný asistent psychologie na Cornellově univerzitě a hlavní autor studie.
Profesor sociální psychologie Robbie Sutton z britské Univerzity v Kentu, který se studie nezúčastnil, okomentoval výsledky testu za „významné“, přestože jsou méně silné než výsledky jiných podobně zaměřených studií.
Další problém je skutečnost, že experiment proběhl v kontrolovaném prostředí. Je otázka, jakou úspěšnost by chatbot vykázal ve větším měřítku. Sutton označil účastníky studie za „prakticky zajaté publikum“, které se už po přijetí do studie nerozhodne odejít.