Čína má většinu svých základen pro lety do vesmíru v obydlených oblastech. Kvůli úspoře nákladů tak hazarduje s životy svých obyvatel, přestože má k dispozici bezpečnější alternativy. Jak jsme na tom v Evropě?

Minulý týden došlo ke vynesení dvojice satelitů z čínského Xichang Satellite Launch Center. Na tom by nebylo nic překvapivého, kdyby motor z rakety nedopadl přímo na jednu z budov v obydlené oblasti. Podle dostupných informací nebyl nikdo zraněn, nicméně videa a fotografie z místa ukazují trosky motorů s palivovou nádrží se zbytky toxického raketového paliva.

Jedná se o jeden z mnoha incidentů, kdy části čínských raket dopadly na obydlí tamních obyvatel. Neblaze se proslavila nehoda z 15. února roku 1996, kde při prvním startu rakety Dlouhý pochod 3B, která měla vynést na oběžnou dráhu družici Intelsat, došlo k jejímu zřícení a uvolnění jedovatých plynů. Nehoda si oficiálně vyžádala čtyři mrtvé a 100 zraněných. Západní média mluvila dokonce o stovkách.

Bezpečnostní normy jsou v Evropě a USA mnohem přísnější

Čínská vláda se dlouhodobě potýká s problémy v oblasti bezpečnosti a v péči o zdraví obyvatel země. Přestože nelze podobný incident zcela vyloučit v dalších zemích světa, je při každém startu předem plánováno, kam dopadnou jednotlivé části a stupně raket vyslaných do vesmíru. Zároveň se základny sloužící pro starty raket nachází na místech, kde je podobné riziko minimální a směr raket míří nad oceán či mořskou hladinu.

„Problémem je poloha čínských základen. Všechny 3 hlavní základny pro lety na oběžnou dráhu jsou ve vnitrozemí. Všechny pak šetří prostředky startem směrem na východ, čímž šetří palivo. Bohužel však v takových případech vede trasa raket přes obydlené oblasti,“ zmiňuje odborník Thomas Roberts z amerického Center for Strategic and International Studies (CSIS).

Problémem není pouze samotný pád rakety, ale také vysoce toxické palivo, které se může po dopadu vznítit či uvolnit do půdy a vodních toků. Podobné kritice čelí i Ruskem pronajímaný kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu, který je od roku 1955 místem, odkud se do přilehlých oblastí uvolňují tisíce tun toxického materiálu. Ten následně způsobuje zdravotní potíže tamních obyvatel.

Když se chce, všechno jde aneb inspirace nejen z Izraele

Čína má k dispozici další kosmodromy. Jedním z nich je ten na ostrově Hainan v Jihočínském moři. Od roku 2014 je z ostrova možné startovat vesmírné rakety, nicméně kvůli několika nezdarům a horší infrastruktuře režim raději využívá ověřené kosmodromy ve vnitrozemí. Snaha ušetřit je zde silnější.

Např. v Izraeli startují lety vesmírných raket přes Středozemní moře. Jedná se o nákladnější směr, neboť je kvůli tomu nezbytné vysílat satelity na oběžnou dráhu v protisměru zemské rotace a je potřeba více paliva. Přestože jde o dražší variantu, volí ji Izrael kvůli ochraně lidských životů. Podobně ke startům přistupuje NASA a ESA.

Díky sociálním sítím má svět důkazy o podobných incidentech a čínská vláda tak musí jednat. Jedná se tak o jednu z mála účinných metod, jak se situací v Číně něco dělat – upozorňovat na ni.

Zdroj: TR