Manipulace s médii není ani zdaleka nic nového. Málokdy ji však vyřeší pouze samotné technologické inovace: Nutné je i vzdělávání.

Samotná problematika totiž zdaleka nespočívá pouze v samotné existence i velmi sofistikovaného podvodu, řekněme deepfake videa. Prvotní problém vzniká už v našich hlavách, kdy lidská přirozenost ráda věří informacím, které dotváří její obrázek světa – i kdyby tato informace nebyla zcela důvěryhodná.

Právě to a další psychologické faktory způsobují naši zranitelnost vůči manipulacím s médii; ale samozřejmě nejen to, problém je i v přehlcení informacemi a obecné nedůvěře lidí v informace.

Způsob manipulace je vedlejší

Vydávání nepravdivých informací zároveň není vůbec nic nového, ba naopak, fenoménem zpráv šířených za účelem vyvolání paniky, zmatení nepřítele nebo přesvědčení populace je historie přeplněná. Vydávat fake news za cosi nového je samo o sobě dezinformací.

Hlavním problémem současných falešných zpráv je rychlost jejich šíření. Což o to: Třeba státní propagandu šlo šířit v masovém měřítku prakticky vždy. Horší ale je, že nyní může fake news – a falešná videa, fotografie a další věci – šířit prakticky kdokoliv, kdo má dostatečné schopnosti.

Pravdou také je, že věrohodná deepfake videa jsou jen jeden ze způsobů manipulace. Možná ještě přesvědčivější jsou totiž pravdivé fotografie, které jsou ale záměrně manipulativně vsazené do odlišného kontextu nebo nesprávně interpretované.

Virální šíření falešných zpráv na sociálních médiích a internetu celkově navíc způsobuje, že mnozí uživatelé si přečtou o nepravdivé zprávě nebo se podívají na upravené video a o tom, že nejde o skutečnost, už se tak snadno nedozví – problém instantní zábavy a okamžitých médií spočívá v tom, že už se k informacím často nevracíme, jen je přijmeme a tím to končí.

Jak vznikají falešné zprávy: Informace převzatá ze satirického účtu hrajícího si na ministra byla zveřejněna jakožto skutečné vyjádření. I tak jednoduché umí manipulace být.

Momentálně se testuje řada technologií, které mají s detekováním falešných textů, fotografií a videí pomoci. Facebook pracuje na vlastní detekci pomocí modelů strojového učení, startupy jako TruePic sází na blockchain a podobné technologie testuje také americká vojenská výzkumná organizace DARPA. Boj proti dezinformacím však vyvolává i další související problémy, jako je odvěký střet mezi svobodou slova a cenzurou.

Takový vývoj je nesmírně důležitý, a může pomoci snížit věrohodnost deepfake videí. Ta zatím dokonalá není, jde stále o docela mladou technologií. Do pár let, nebo hůř, měsíců, by však mohla být falešná videa lidským okem nerozpoznatelná od pravých.

komentář