Nedávný ruský test antisatelitních zbraní (ASAT) byl rychle odsouzen politiky i vědci, až teď však poznáváme skutečné následky, které zničení starého satelitu přineslo.
Nejde o první satelit zničený podobným způsobem; testy antisatelitních zbraní, které po sobě zanechaly množství nebezpečného vesmírného smetí, už dříve podnikla Indie a již v předminulém desetiletí také Čína. USA rovněž satelit sestřelily, stalo se tak ovšem až v atmosféře Země a satelit po sobě nezanechal žádné nebezpečné úlomky ve vesmíru.
Stovky malých úlomků, které po zničení satelitu v kosmu zůstanou a dále obíhají Zemi, jsou velice nebezpečné. Objekty na oběžné dráze obíhají Zemi rychle, a náraz i malého objektu dokáže satelit, nebo v extrémním případě třeba ISS, snadno vyřadit z provozu a způsobit ničivou řetězovou reakci.
Problém pro všechny
Rusko zničilo starý, dávno nefunkční satelit Kosmos 1408 v rámci pondělního testu antisatelitních zbraní. Zemi obíhal ve výšce necelých 500 kilometrů, a z jeho rozbití zůstalo více než 1 500 větších, sledovatelných úlomků – a zřejmě až tisíce dalších, mnohem menších. Ty všechny zůstávají na oběžní dráze Země a pohybují se rychlostí tisíce kilometrů v hodině.
Zprvu se před úlomky satelitu schovávali i astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (včetně těch ruských), do objasnění toho, co se stalo a zajištění, že úlomky se s ISS na současné oběžné dráze nesrazí, byl poplach odvolán. ISS nemusela provádět žádné manévry na uhnutí úlomkům.
Potrvá měsíce, než se vědcům podaří plně analyzovat, jak špatná situace je, jasné je ale už teď, že tento test antisatelitních zbraní za sebou zanechal výrazné množství vesmírného smetí. A co je nejhorší, v nejbližší době většina z úlomků zachová kurz původního satelitu Kosmos 1408; což znamená, že budou ohrožením pro satelity na nízké oběžné dráze a potenciálně ISS.
(2/2) Životnost úlomků bude až 15 let a jejich oblak se bude roztahovat okolo celé oběžné dráhy původního tělesa. Jak jsem psal včera, je pravděpodobné, ale nepotvrzené, že družice byla sestřelena raketou A-235 Nudoľ. Další možností je z letadla vypuštěná protidružicová střela. pic.twitter.com/MJFN89h5fu
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) November 16, 2021
Simulace ze strany Evropské unie a jejího projektu SST, spolu s dalšími nezávislými výpočty jako od skupiny AGI, jasně ukázaly, jak blízko se úlomky ze satelitu po jeho výbuchu nacházely od ISS a její oběžné dráhy. Rozhodnutí NASA pro jistotu astronauty poslat do modulu Crew Dragon a vyvolat dočasný poplach tak bylo zcela správné a oprávněné.
Desítky let komplikací
Po výbuchu satelitu se část fragmentů rozptýlila směrem nahoru, část směrem dolů, a hýbou se nyní různými rychlostmi; ačkoli se je vědci pokusí co nejlépe sledovat, představují přes 1 500 malých rizik, které mohou narazit do dalších objektů ve vesmíru.
"This week's major fragmentation event will not only more than double the long-term collision avoidance needs for missions with similar altitudes, but will increase the probability of potentially mission-terminating collisions at lower altitudes." 👉 https://t.co/MZY8ubVhSi pic.twitter.com/42uhzQCBJw
— ESA (@esa) November 18, 2021
Pozice a rychlost úlomků se bude i dál měnit; časem by většina měla spadnout do zemské atmosféry, kde shoří, to však může trvat poměrně dlouho. Největší úlomky by měly do atmosféry spadnout v příštích pěti letech, ty menší – nebo ty výš na oběžné dráze – pak potenciálně až za desítky let. Do té doby budou zase dalším přidaným nebezpečím pro satelity a objekty ve vesmíru.
A proto státy a vesmírné agentury po celém světě okamžitě a jednoznačně odsoudí jakýkoliv podobný test antisatelitních zbraní. Stěžuje totiž život všem, a pozitiva nepřináší žádná.
V atmosféře pak již úlomky bezpečně shoří. Tam již nepředstavují žádné riziko; jsou příliš malé na to, aby mohly nehostinným prostředím zemské atmosféry proletět. Atmosféry se běžně využívá k bezproblémovému zbavení se starých satelitů.
This suggests that the intercept was generally in the same direction as the satellite velocity vector, rather than against it, minimizing relative velocity but increasing overall inertial velocity of the debris field. Expecting significant debris to higher apogee
— Jonathan McDowell (@planet4589) November 15, 2021
Vesmírné smetí není žádná legrace, jde o globální problém, který se týká každé země s vesmírným programem. Na jeho zbavení se existuje celá řada projektů, mezi (zdánlivě) nejbizarnější patří třeba vesmírná harpuna Airbusu. Ruská federace technicky testem žádnou kosmickou dohodu neporušila; což, mimo jiné, dokazuje nutnost jejich aktualizace a změny.
Zdroj: ESA, LeoLabs, EU SST, úvodní fotografie: ISS. Zdroj: NASA/JPL-Caltech