Delší pobyt ve vesmíru zvětšuje mozkové komory. Tyto změny nejsou trvalé a zhruba po třech letech dochází k jejich zúžení. Nová studie amerických vědců však upozorňuje, že nevíme, jak to může chování a zdraví astronautů ovlivnit. Vesmírní turisté by však podle nich měli být v bezpečí.

Závod v dobývání vesmíru je v plném proudu a moderní kosmonautika se obrací směrem k Měsíci a Marsu. Vědci proto studují, jaký dopad má stav beztíže na organismus astronautů, v tomto případě na mozek.

Astronauti po dlouhých misích v kosmu by měli alespoň tři roky odpočívat na Zemi. Zdroj: Unsplash

Stále plně nechápeme, jak stav beztíže na tento orgán působí. Loňský rok však experti pozorovali mikrostrukturální změny v nervových traktech souvisejících se smyslovými a motorickými funkcemi astronautů. Tehdy na to upozornil server ScienceAlert.

Nyní odborníci zjistili další mozkové změny u astronautů na dlouhodobých vesmírných misích. „Zjistili jsme, že čím déle tráví čas ve vesmíru, tím větší mají mozkové komory,“ vysvětlila výsledky výzkumu jeho autorka Rachael Seidlerová.

Náhlé změny po půl roce

Mozkové komory jsou vzájemně propojenými dutinami produkujícími a vylučujícími mozkomíšní mok. Ten chrání a udržuje v kondici centrální nervový systém a mozek s míchou neustále očišťuje od toxinů uvolňovaných z nervových buněk.

Tým Seidlerové studoval mozek 30 astronautů z období před a po vesmírných misích v časovém rozpětí dvou týdnů až jednoho roku. Mozkové komory se výrazně zvětšily po šesti měsících pobytu ve vesmíru, stojí ve studii publikované ve Scientific Reports.

Během kratší doby ale došlo jen k malým změnám. Zvětšení mozkových komor naštěstí není trvalé a po třech letech se opět zužují. Jedná se však zatím o popsané nejtrvalejší mozkové změny v důsledku vystavení kosmickému prostředí, uvedla Seidlerová.

Nutnost zotavení

Děje se tak v důsledku tlaku tělních tekutin, které se bez působení gravitace posouvají vzhůru a tlačí mozek k lebce, což vede k expanzi mozkových komor. Jejich nárůst však naštěstí není exponenciální.

Stav beztíže má dopad na mozek astronautů, stále ho však plně nechápeme. Zdroj: Unsplash

Zastavil se po šesti měsících, i když studii limitoval fakt, že nezahrnovala astronauty na misích delších než jeden rok. Je to však dobrá zpráva pro astronauty, kteří se zúčastní dlouhé mise na Mars a pro jeho budoucí kolonizátory.

Vědci ale upozorňují, že astronauti by měli mít od vesmírných misí po návratu na Zemi minimálně tři roky přestávku, aby se zotavili. Rozestupy by měli mít všichni „vesmírní cestovatelé,“ uvedla s odkazem i na soukromé lety Seidlerová.

Zdroje: 1, 2, 3, 4