Moderní technologie stále více pronikají do sportovního světa, a hokej není výjimkou. Jednou z nejnovějších inovací je implementace čipů do hokejových puků na mistrovství světa. Tyto čipy přinášejí nejen zajímavé statistiky pro fanoušky, ale také důležité údaje pro trenéry a hráče. Jaké konkrétní informace tedy tyto čipy sledují a jak fungují?

Technologie sledování puku a hráčů je komplexní systém, který zahrnuje několik klíčových komponent. Každý puk obsahuje čip, který je vložen do jeho středu. Tento čip je schopen zaznamenávat různé údaje v reálném čase. Systém zahrnuje také štítky na výstroji hráčů, obvykle umístěné na ramenních chráničích, a antény rozmístěné po celém stadionu. Celý systém využívá technologii Bluetooth k přijímání dat z čipů a štítků.

Puky na mistrovství světa dodává už více než 2 dekády česká rodinná firma Gufex. Foto: Se souhlasem IIHF

Hlavní funkcí čipu je sledování pohybu a polohy puku na ledě. To zahrnuje měření rychlosti střely, sledování přihrávek mezi hráči a měření vzdálenosti, kterou puk urazí. U hráčů se sleduje podobné spektrum údajů, včetně ujeté vzdálenosti, času stráveného na ledě a akce jako střelba nebo přihrávky.

Jak se puky s čipem vyrábí?

Speciální čipy jsou vkládány do puků po jejich stlačení a upečení při vysoké teplotě, což je proces, který by čip nevydržel. Proto je nutné čip do puku vkládat zastudena. Přesný technický proces vkládání čipu výrobce tají. IIHF však zmiňuje, že je každý jeden puk následně vyvažován a testován, aby odpovídal standardům. V

ýrobní proces kvalitních puků, které nenechávají na mantinelech čmouhy je náročný a zahrnuje přesné míchání technické pryže, lisování a konečné ořezání a potisk. O puky se i tento rok stará česká rodinná firma Gufex, kde se puky vyrábějí už od roku 1994.

Čipy však nejsou ve všech pucích, které Gufex pro letošní MS v hokeji vyrobil. Jsou přibližně ve 30 % puků určených pro mistrovství světa, tedy ve všech zápasových pucích. Na tréninky apod. používány většinou nejsou. V případě, že se puk dostane k fanouškům, je jim obratem vyměněn za kus bez čipu.

Co přesně čipy sledují?

Technologie sledování poskytuje širokou škálu dat, která jsou využitelná pro různé účely:

1. Čip v puku zaznamenává rychlost každé střely, což může být cenné pro trenéry při analýze výkonu hráčů.
2. Sleduje se, jak přesně hráči přihrávají puk mezi sebou, což je důležité pro hodnocení týmové souhry a individuálních dovedností.
3. Měření ujeté vzdálenosti jak u puku, tak u senzorů ve výstroji hráčů poskytuje přehled o fyzické náročnosti hry a výkonnosti jednotlivých hráčů.
4. Systém dokáže sledovat, který hráč má puk pod kontrolou a jak dlouho tomu tak v průběhu utkání bylo.
5. Zaznamenávání času, který každý hráč stráví na ledě, pomáhá trenérům lépe rozložit zátěž a optimalizovat střídání hráčů.
6. Puky ukazují přesnou polohu po celou dobu pobytu na ledě v podobě souřadnic, které se obnovují každých 20 ms.

„Čip bude po celou dobu ukazovat pohyb a polohu puku na ledě, takže je důležité, aby rozhodčí neměli v kapse žádný jiný puk,“ uvádí Christian Hofstetter z IIHF. „Čip může sledovat rychlost střely, sledovat přihrávky mezi hráči, sledovat vzdálenost, kterou puk urazil. Informace o hráčích jsou podobné – ujetá vzdálenost, čas na ledě a samozřejmě informace o tom, kdy vystřelil nebo přihrál.“

A jak je to s výdrží baterie a napájením? Puky s čipy jsou navrženy tak, aby byly odolné a funkční po dlouhou dobu. Baterie v čipech mají životnost několik let a puky jsou pravidelně testovány na sílu signálu a úroveň nabití baterie. Puky, které nesplňují přísné požadavky, jsou vyřazeny z používání.

„Puky s méně než 25 procenty kapacity baterie jsou z inventáře vyřazeny z preventivních důvodů. Během mistrovství světa mužů bude kvůli nízké kapacitě baterie vyřazeno méně než 5 procent celkového množství puků a během 64 zápasů selžou možná dva nebo tři puky,“ uvádí IIHF na svém webu.

A říkáte si, proč není puk na televizních obrazovkách např. zvýrazněn tak, aby jej divák mohl v rychlosti lépe sledovat? Důvodem je zpoždění, kdy mají data z puku zpoždění cca 20 milisekund a v případě vysílání třetí stranou, jako je v našem případě Česká televize, by bylo zavedení technologie do provozu problematické.

Zdroj: IIHF