Vnitřní jádro Země se za posledních několik let prokazatelně zpomalilo. Vyplývá to z nedávno publikované studie, jejíž autoři zároveň polemizovali nad tím, jaké důsledky bude mít tento jev na budoucnost naší planety i nás samotných.
Tisíce kilometrů pod povrchem Země se ukrývá jedna z nejpozoruhodnějších geosfér naší planety – zemské jádro. Ačkoliv se zatím vědcům nepodařilo se ani přiblížit k jeho vnějšímu plášti, získali o něm v průběhu let poměrně dost informací, týkajících se například jeho velikosti, chemického složení či rotace. Samotný pohyb jádra je pak jednou ze záhad moderní vědy, která zejména v posledních desetiletích rozděluje odbornou společnost. Nejnovější výzkum expertů na geologii a geomorfologii pak ukazuje, že vše není tak, jak se dosud mohlo zdát.
Podezření vědců se potvrdila
Až donedávna zastávala většina vědců názor, že si jádro udržuje rychlost rotace o zhruba 1 až 3 stupně vyšší než ostatní vrstvy zemské geosféry. Tento rozdíl pak má být příčinou toho, proč má planeta vlastní magnetické pole. Jak se však později ukázalo, jádro není ideální koulí mající stabilní rychlost rotace, a jeho tvar i plynulost pohybu se tak v průběhu času mění. Řada expertů přitom byla až donedávna přesvědčena o tom, že jádro oproti Zemi stále zrychluje. O to více překvapující pak byly výsledky studie z roku 2023, jejíž autoři naznačili, že střed planety nejenže zpomaluje, ale možná se dokonce začíná postupně pohybovat v protisměru původní rotace. Další práce publikovaná letos, taktéž v prestižním vědeckém časopise Nature, pak tyto závěry potvrzuje, a přidává také možné vysvětlení tohoto fenoménu.
Nature research paper: Inner core backtracking by seismic waveform change reversals https://t.co/oAba5QAcTD
— nature (@Nature) June 14, 2024
Jediným spolehlivým způsobem, jak zemské jádro pozorovat, představuje seismologická analýza. V tomto ohledu má současná věda hned několik možností, jaké přístroje pro měření využít. Autoři výše zmiňované studie, kteří působí na americké Univerzitě Jižní Kalifornie (USC), se rozhodli sledovat změny v pravidelné seismické aktivitě v průběhu posledních několika desetiletí, a získané údaje pak vzájemně porovnali za použití vlnoploch. Opakovaná zemětřesení jsou v tomto ohledu poměrně spolehlivým identifikátorem, jelikož se vyskytují na stejném místě a vytváří identické seismogramy nezávisle na čase. Vědci analyzovali data z více než 120 takových zemětřesení, ke kterým došlo mezi lety 1991 až 2023. Pro výzkum dále využili i informace získané z jaderných testů, které měly za cíl prozkoumat chování zemského jádra.
Jádro se zpomaluje samo sebou
Při pozorování prvních hodnot na seismogramech byli vědci překvapeni, opakováním měření si však potvrdili původní domněnky. Vnitřní jádro Země, které je pevnou koulí tvořenou železem a niklem, se skutečně po mnoha desetiletích skutečně zpomalilo, a pohybuje se tak aktuálně pomaleji než zemský plášť. Nižší rychlost si tým výzkumníků vysvětlil vířením okolního tekutého vnějšího jádra, ale také vlivem samotných magnetických sil, které pohyb jednotlivých vrstev vyvolává. Na vině je tak samotné heterogenní prostředí, které existuje na hranici vnějšího a vnitřního jádra, a kde dochází k hlavním změnám.
Jaké důsledky může mít otočení rotace jádra na naše životy?
Dopady nových zjištění týkajících se vnitřního jádra Země na samotnou planetu jsou pouze spekulativní. Autoři studie například vyslovili domněnku, že by mohlo dojít k ovlivnění rychlosti rotace samotné planety, díky čemuž by se nejspíš mohla změnit i délka jednoho pozemského dne. Taková informace je možná pravdivá, pochopitelně by ale šlo o změny v řádu milisekund.
Podobných nuancí již ve vesmíru existuje celá řada, a v reálu bychom tak nejspíš nic nepoznali. I tak se ale nejspíš výzkum zemského jádra stane v důsledku nově získaných poznatků středem pozornosti dalších vědeckých týmů. To, co se děje „jen“ několik tisíc kilometrů pod našima nohama, je totiž podle všeho mnohem pozoruhodnější a také mnohem méně prozkoumané než spousta jiných procesů probíhajících spousty světelných let daleko od Země.