Odborná studie publikovaná v časopise Science Advances se zaměřuje na vliv radiace působící v oblasti černobylské jaderné elektrárny na genetický kód místních toulavých psů.
Okolí bývalé aktivní jaderné elektrárny v Černobylu je sice na jednu stranu upomínkou jedné z největších katastrof moderních dějin, na stranu druhou však umožňuje vědcům nahlédnout pod roušku tajemství vlivu radiace na život v zamořené oblasti. Nedávná vědecká studie, kterou publikovala skupina vědců v časopise Science Advances, se věnuje prvnímu komplexnímu rozboru genetického kódu zdivočelých psů, kteří v okolí elektrárny žijí již několik generací, a jeho změnám oproti psům žijícím mimo vliv záření.
Oblast poblíž černobylské jaderné elektrárny poskytuje vědcům jedinečné podmínky pro výzkum. Zdroj: Unsplash
V rámci průzkumu byly analyzovány vzorky více než tří stovek volně žijících psů z oblasti Černobylu, od těch, kteří se pohybují v bezprostřední oblasti elektrárny, až po psy pohybující se desítky kilometrů od místa havárie. Smečky psů pohybujících se na tomto území jsou lidstvu dobře známy, až doteď však nebyla jejich genetika podrobena bližšímu zkoumání. K dnešnímu dni žije v místech mnohdy až patnácté pokolení psů. Vyvstává tedy otázka – může mít radioaktivní prostředí vliv na genetický kód generací těchto divokých zvířat?
Důsledek radiace či jen běžné křížení?
Studie ukazuje, že tomu tak navzdory očekávání není. Změny v DNA, které vědci na vzorku psí populace pozorovali, sice byly znatelné, podle rozborů lze však jejich původ přisuzovat spíše vzájemnému křížení z jinými smečkami než vlivu původní expozice radiace.
Přesto však nelze faktor ozáření z vlivu na genetický kód úplně vynechat. Aby však bylo možné jednoznačně potvrdit či vyvrátit, bylo by nutné genom černobylských psů kompletně dešifrovat, čímž by bylo možné odhalit jedinečné mutace, které se u psů žijících mimo tuto oblast nevyskytují. Takto by však vědci odhalili pouze nové mutace, tedy mutace de novo, které nejsou přenášeny z generace na generaci, ale vyskytnou se specificky u daného jedince.
Přesně této oblasti výzkumu se nyní vědci hodlají věnovat v dalších fázích studie. Kromě samotné radiace totiž mohou ve vývoji psího genomu hrát roli i další faktory – například nepřítomnost člověka. Generační expozice záření navíc mohla způsobit průběžné změny, které průzkum dědičného vlivu radioaktivního záření dosud neodhalil.
Místní generace psů byla podrobena detailní analýze genetického kódu. Zdroj: Unsplash
Vzorek stovek černobylských psů tak v sobě stále skrývá obrovský potenciál k dalšímu bádání, které bude jistě zdrojem dalších pozoruhodných zjištění a důležitých informací k pochopení toho, jak může nukleární katastrofa ovlivňovat životy lidí a zvířat i desítky let po tom, co k ní vůbec došlo.
