Nová studie dánských vědců ukázala, že lidé v průměru ztrácejí 11 až 20 procent svého času u počítačů, protože správně nefungují nebo sami nerozumí základním úkolům. Podle vědců však vina nepadá na uživatele, ale počítačové systémy. Výzkum také ukazuje změnu nároků na technologie. K takovým výsledkům se dobrali …

Vozíky v supermarketech by nemusely sloužit jen ke hromadění nákupu, ale i záchraně životů. Senzory zabudované v jejich rukojetích by totiž mohly identifikovat osoby se zvýšenými riziky mrtvice. Tato inovativní metoda otestovaná britskými vědci však zatím není přesná. Mnoho lidí si neuvědomuje, že má fibrilaci síní (AF). Jedná …

Zvířecí i rostlinná říše nás i dnes dokáže překvapit téměř každým dnem. Nejnovější výzkumy například dokazují, že by nás velryby grónské mohly naučit, jak lépe bojovat například s rakovinou. Velryby a kytovci obecně jsou pro řadu vědních oborů stále velkou záhadou. Z lékařského hlediska nám kupříkladu připadá téměř nemožné, že …

Jak skončí vesmír? To je stále předmětem teorií. Vědci teď přišli s novou a není o nic nadějnější. Všechny objekty ve vesmíru se podle ní vypařují a jednoho dne se vypaří úplně. Existují tři teorie o zániku kosmu. Buď se bude nekonečně rozpínat, což povede k jeho zdlouhavému …

Otřesy půdy nejsou v žádném případě výsadou pouze planety Země. Například Mars si pro svou poměrně četnou seismickou aktivitu vydobyl vlastní termín marsotřesení. To dosud největší, ke němuž došlo v minulém roce, se stalo předmětem nejnovějších vědeckých výzkumů. V květnu roku 2022 dokázala marťanská sonda InSight přečkat na povrchu Marsu otřesy …

Pěstování masa ze zvířecích buněk v laboratoři mělo být oproti produkci masa klasického šetrnější k životnímu prostředí. Ve skutečnosti je to však naopak. Během tohoto procesu jsou totiž využívány energeticky náročné postupy, bez nichž by mělo umělé maso mnohem větší klimatický potenciál. Maso vypěstované ze zvířecích buněk v laboratoři …

Vesmírný dalekohled Jamese Webba již téměř rok a půl brázdí vesmír a mapuje známá i neznámá kosmická tělesa i jevy. Letos v květnu si na své konto připsal další významné úspěchy. Od svého vypuštění v prosinci roku 2021 se vesmírnému teleskopu Jamese Webba (JWST) podařilo nejen zachytit unikátní snímky blízkého …

Mezinárodní tým vědců ve středu představil první lidský „pangenom“, dosud nejúplnější soubor lidských genomů získaných od 47 lidí různého etnického původu, který lépe odráží světovou populaci. Jedná se o takovou „referenční příručku“, s jejíž pomocí budou moci lékařští vědci vyřešit řadu nemocí. Genom lze popsat jako genetický plán v tomto …

Elektrické obvody možná zažijí další malou revoluci díky objevení nového stavebního prvku, tzv. meminduktoru. Co tato vychytávka dokáže? První elektrický obvod spatřil světlo světa před více než dvěma stoletími. Přestože v době svého příchodu na trh způsobil technologickou revoluci, v průběhu následujících desetiletí se systém kondenzátorů, cívek a rezistorů dále …

Spolu s plány dostat na Měsíc lidskou posádku a později zde i vybudovat stálou lunární stanici se pojí také vyřešení zdánlivě banálních, pro bezchybné fungování komunikace mezi Zemí a Měsícem však naprosto esenciálních otázek. Jak má například fungovat korelace pozemského a lunárního času? Asi každý si dokáže představit, že …

Vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) nedávno dosáhli důležitého průlomu v oblasti ukládání energie. Konkrétně se jim podařilo uložit elektřinu v kamenném prachu pomocí principu tzv. Carnotovy baterie. Carnotova baterie je typ baterie, která pracuje na principu teplotního rozdílu mezi dvěma materiály. Když je baterie vystavena teplotnímu …