Dneškem začal pokus, kterého se účastní 70 společností a 3 300 zaměstnanců. Cílem je zjistit, zda je čtyřdenní pracovní týden se zachováním plného platu a produktivity schůdný.
Experiment podniká britský thinktank Autonomy a výzkumníci z Cambridgeské a Oxfordské univerzity a také americká Boston College. Pokus potrvá šest měsíců, a je založen na modelu 100-80-100: 100 % platu za 80 % odpracovaného času s produktivitou zachovanou přinejmenším na 100 %.
Zdroj: Freepik
Podobné pilotní projekty se dějí po celém světě, primárně však v nejvyspělejších ekonomikách – namátkou USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko nebo z evropských států Španělsko, Skotsko nebo Island. Britský experiment je ale jeden z nejdelších. Testuje se i v Česku, byť jen omezeně.
Stejná nebo vyšší produktivita za kratší dobu – je to možné?
Výraznější rozjetí diskuzí o čtyřdenním pracovním týdnu rozjely změny vzniklé celosvětovou pandemií, kdy se ze dne na den změnil způsob, jakým miliony lidí každý den pracují; ačkoli se od té doby velká část dočasných opatření vrátila zpět do zajetého standardu, některé změny se časem mohou stát novým standardem nebo aplikovatelnou variantou.
Zdroj: Pixabay
Změna priorit je vidět obzvlášť výrazně u mladších generací, mileniálů a dál: Důraz na balanc mezi prací a životem a celkovou spokojeností se smyslem práce je výrazný.
Odlišné pracovní preference a změna životního stylu, ať už plně na digitálního nomáda nebo „jen“ k prosté hybridní práci, tak přirozeně vedou k obnovení diskuze nad čtyřdenním pracovním týdnem pro běžné zaměstnance.
Jednou z organizací, která se pokusu účastní, je malá britská banka Charity Bank, ta svůj standardní pracovní týden (35 hodin, tedy 7 hodin denně) zkrátí na 28, přičemž zachová plat i benefity zaměstnanců.
Zdroj: Pixabay
Ačkoli je čtyřdenní pracovní týden stále notně rozporuplný, některé experimenty přinesly významné úspěchy. Island v několika pokusech mezi lety 2015 až 2019 poukázal na „obrovské úspěchy“, Microsoft zase při japonském pokusu v roce 2019 poukázal na 40% nárůst produktivity u 2 300 japonských zaměstnanců. Zaměstnanci nemuseli po jeden měsíc pracovat v pátek, výsledkem bylo hlavně snížení počtu nedůležitých schůzek nebo zkrácení těchto méně významných pracovních mítinků.
Zdroj: ZDnet
