Jiný pohled ze vzdálené části vesmíru by mohl lidstvu poskytnout cenné poznatky, využitelné pro další rozvoj našeho vesmírného bádání.
Mise Voyager NASA potvrdily, že větší vzdálenost od Země dokáže vědcům ukázat jinou perspektivu – doslova. Tým více než 500 vědců nyní NASA přesvědčil, aby letěla takříkajíc „do nekonečna a ještě dál“. Dálka má dosahovat tisícinásobku vzdálenosti od Slunce k Zemi.
Projekt známý jako Interstellar Probe momentálně vede doktorka Elena Provorniková na Johns Hopkins Applied Physical Lab. Její tým aktuálně pomáhá stanovit cíle ambiciózní mise.
Solární větry a heliosféra
Minimálně část výzkumu bude věnována heliosféře, části naší sluneční soustavy, kde se objevují fenomén solárního větru. Voyager okraj této oblasti (heliopauzu) už našel, jeho nástroje však nebyly dostatečné na to, aby mohl solární vítr studovat.
Další otázkou je způsob, jakým mezihvězdný plyn interaguje s plazmatem Slunce, a co je výsledkem; to je totiž současnou teorií vzniku samotné heliosféry.
Po čtyřletém výzkumu nyní tým Eleny Provornikové dokončuje dlouho chystaný report, který NASA předloží. Bude zahrnovat detaily mise, cíle, vhodné nástroje pro sondu a potenciální trajektorie. Pokud NASA misi schválí – a ta možnost je reálná – tak samozřejmě půjde o velmi dlouhodobý projekt. Sonda by startovala až v příštím desetiletí a chystané vzdálenosti od Slunce by dosáhla až o dalších patnáct let později, při optimistických výpočtech.
Zdroj: Pixabay
S dobrým plánováním a při úspěchu mise by ale vědě mohla poskytnout skutečně cenné údaje.
Zdroj: Universe Today, EGU
Vydávat se se současnými pomalými pohonnými systémy za hranice vlastní planetární soustavy je holý nesmysl. Komunikace na hranici systému je již tak dost pomalá a se vzrůstající vzdáleností nepoužitelná pro kreativní zpracování. Je těžko využitelné, abychom dnes posílali sondám signály a pokyny a naši vnukové je zpracovávali. Je zapotřebí studovat… Číst více »