Genetické modifikace a stvoření umělého života: blízká budoucnost pohledem otce internetu

Hraje si lidstvo na Boha? Právě nad tím se zamýšlí Vint Cerf: spoluvynálezce protokolu TCP/IP a viceprezident Googlu, označován za jednoho z otců zakladatelů internetu. Stvořit umělý „život“ zatím neumíme, ale nemáme od toho daleko, soudí.

V roce 2016 se podařilo Craigu Venterovi a jeho týmu v Synthetic Genomics stvořit formu života nazvanou JCVI-syn3.0. Pod tímto lehce krkolomným jménem se skrývá syntetický genom, tvořený pouhými 473 geny. Díky tomu vědci lépe chápou, k čemu jednotlivé geny slouží – byť mnohé stále zůstává záhadou.

Problém je také v souvislostech: je zatím téměř nemožné odhadnout, jak na sebe vzájemně geny působí.

Venterův výzkum následoval dva roky po průlomu v Romesbergově laboratoři v Kalifornii, kde se Floydu Romesbergovi podařilo vytvořit XNA – umělou alternativu k DNA.

Obrázek: Genetické modifikace a stvoření umělého života: blízká budoucnost pohledem otce internetu

Genetické modifikace u ještě nenarozených dětí

Zajímavé úspěchy má také CRISPR: nástroj na úpravu genů, schopný vkládat sekvence DNA na vybraná místa v genomu.

Podle Cerfa to znamená, že v roce 2019 se musíme zamyslet nad etickými otázkami, které provází nejen vznik umělých forem života, ale také úpravy těch přirozených.

A s tím nelze než souhlasit. Genetické inženýrství je stále velice kontroverzní téma. Jistě, modifikace se provádí už desítky let a neznámé není člověku ani klonování, ale od počátku provází tento mladý obor notná skepse. Obzvláště z náboženských kruhů slyšíme o hraní si na Boha a velké množství mýtů panuje například u geneticky modifikovaných potravin, tzv. GMO. Přestože podle naprosté většiny vědců nepředstavují GMO pro člověka hrozbu, veřejnost bývá výrazně skeptičtější.

Obrázek: Genetické modifikace a stvoření umělého života: blízká budoucnost pohledem otce internetu

První naklonovaná ovce, slavná Dolly. Zdroj: Roslin Institute, The University of Edinburgh

U genetických modifikacích člověka je tato diskuze ještě mnohem závažnější. Dlouhodobě se mluví o možnosti genetické úpravy lidských embryí: aby se kupříkladu předešlo život ohrožujícímu stavu, nebo se odstranila velmi vysoká pravděpodobnost budoucího výskytu rakoviny nebo jiných nežádoucích nemocí.

Jde ovšem o morálně ošidné téma: kde stanovit hranici, co je ještě rozumná úprava, a co už je příliš? Jak moc si můžeme dovolit člověka či zvířata „upravit“, jak se nám zlíbí? A jaké mohou být důsledky takových činů?

Vznik technologiemi umožněného, zcela nového druhu života, nebo i výraznější úpravy stávajícího, je stále ještě daleko: ale už nikoli bláznivým sci-fi snem vášnivého spisovatele, nýbrž realitou budoucnosti. Je téměř jisté, že tohoto stupně vývoje dosáhneme; otázkou však je, jak s ním naložíme. Svět bez genetických defektů zní na první pohled dosti příjemně; jen pozor na to, abychom nespustili lavinu, kterou už nezvládneme zastavit.

Zdroj: Vint Cerf, Wired

avatar
  Odebírat  
Upozornit na
Blockchain a kryptoměny Chytrá domácnost Chytrá města Chytrá věda Chytrá zábava Chytrá zařízení Chytré aplikace Chytré automobily Chytré studie Chytré technologie Chytré zprávy IoT Průmysl 4.0 Tiskové zprávy
Obrázek: Deepfake videa tu jsou a hned tak nezmizí: Manipulace s informacemi jsou tak staré, jako sama média
Deepfake videa tu jsou a hned tak nezmizí: Manipulace s informacemi jsou tak staré, jako sama média
Obrázek: Jaký si vybrat headset pro virtuální realitu?
Jaký si vybrat headset pro virtuální realitu?
Obrázek: Dosud největší neutronová hvězda objevena, hmotností se blíží fyzickým limitům
Dosud největší neutronová hvězda objevena, hmotností se blíží fyzickým limitům
Obrázek: Nejlepší aprílové žertíky za rok 2019, opět zabodoval Google i Amazon
Nejlepší aprílové žertíky za rok 2019, opět zabodoval Google i Amazon

Jako již tradičně se i ty největší z největších IT firem rozhodly pobavit své zákazníky a vymyslet co nejabsurdnější produkt, který...

Zavřít