Genetické modifikace a stvoření umělého života: blízká budoucnost pohledem otce internetu

Hraje si lidstvo na Boha? Právě nad tím se zamýšlí Vint Cerf: spoluvynálezce protokolu TCP/IP a viceprezident Googlu, označován za jednoho z otců zakladatelů internetu. Stvořit umělý „život“ zatím neumíme, ale nemáme od toho daleko, soudí.

V roce 2016 se podařilo Craigu Venterovi a jeho týmu v Synthetic Genomics stvořit formu života nazvanou JCVI-syn3.0. Pod tímto lehce krkolomným jménem se skrývá syntetický genom, tvořený pouhými 473 geny. Díky tomu vědci lépe chápou, k čemu jednotlivé geny slouží – byť mnohé stále zůstává záhadou.

Problém je také v souvislostech: je zatím téměř nemožné odhadnout, jak na sebe vzájemně geny působí.

Venterův výzkum následoval dva roky po průlomu v Romesbergově laboratoři v Kalifornii, kde se Floydu Romesbergovi podařilo vytvořit XNA – umělou alternativu k DNA.

Genetické modifikace u ještě nenarozených dětí

Zajímavé úspěchy má také CRISPR: nástroj na úpravu genů, schopný vkládat sekvence DNA na vybraná místa v genomu.

Podle Cerfa to znamená, že v roce 2019 se musíme zamyslet nad etickými otázkami, které provází nejen vznik umělých forem života, ale také úpravy těch přirozených.

A s tím nelze než souhlasit. Genetické inženýrství je stále velice kontroverzní téma. Jistě, modifikace se provádí už desítky let a neznámé není člověku ani klonování, ale od počátku provází tento mladý obor notná skepse. Obzvláště z náboženských kruhů slyšíme o hraní si na Boha a velké množství mýtů panuje například u geneticky modifikovaných potravin, tzv. GMO. Přestože podle naprosté většiny vědců nepředstavují GMO pro člověka hrozbu, veřejnost bývá výrazně skeptičtější.

První naklonovaná ovce, slavná Dolly. Zdroj: Roslin Institute, The University of Edinburgh

U genetických modifikacích člověka je tato diskuze ještě mnohem závažnější. Dlouhodobě se mluví o možnosti genetické úpravy lidských embryí: aby se kupříkladu předešlo život ohrožujícímu stavu, nebo se odstranila velmi vysoká pravděpodobnost budoucího výskytu rakoviny nebo jiných nežádoucích nemocí.

Jde ovšem o morálně ošidné téma: kde stanovit hranici, co je ještě rozumná úprava, a co už je příliš? Jak moc si můžeme dovolit člověka či zvířata „upravit“, jak se nám zlíbí? A jaké mohou být důsledky takových činů?

Vznik technologiemi umožněného, zcela nového druhu života, nebo i výraznější úpravy stávajícího, je stále ještě daleko: ale už nikoli bláznivým sci-fi snem vášnivého spisovatele, nýbrž realitou budoucnosti. Je téměř jisté, že tohoto stupně vývoje dosáhneme; otázkou však je, jak s ním naložíme. Svět bez genetických defektů zní na první pohled dosti příjemně; jen pozor na to, abychom nespustili lavinu, kterou už nezvládneme zastavit.

Zdroj: Vint Cerf, Wired

avatar
  Odebírat  
Upozornit na
Blockchain a kryptoměny Chytrá domácnost Chytrá města Chytrá věda Chytrá zábava Chytrá zařízení Chytré aplikace Chytré automobily Chytré studie Chytré technologie Chytré zprávy IoT Průmysl 4.0 Tiskové zprávy
Android Q: větší důraz na soukromí a vylepšení stávajících funkcí
LG představilo rolovatelnou TV, která se sama složí. Je úžasná a bude stát jmění
CERN postaví nový urychlovač částic: stavba potrvá desetiletí, stát bude desítky miliard euro

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

Co umí Alexa: auta, filmy, byznys, hry i vzdělání

Ve čtvrtek jsme probrali základy toho, co Alexa umí: počasí, zprávy, vtipy a další užitečné tipy k tomu, jak virtuální asistentku...

Zavřít