Přelomová studie amerického vědce Vincenta F. Chevriera ukazuje, že se na povrchu Marsu může za určitých podmínek skutečně vyskytovat malé množství kapalné vody. Nepůjde však o čistou kapalnou vodu jako na Zemi, ale nachází se tam možná ve formě extrémně slaných roztoků.

Představa kapalné vody na Marsu nedá vědcům spát. Nová studie publikovaná v časopise Communications Earth & Environment přináší konkrétní důkazy, že by se takové „solanky“ mohly na rudé planetě opakovaně vytvářet.

Co jsou marsovské solanky?

Čistá voda by na povrchu Marsu nevydržela ani vteřinu. Kombinace nízkých teplot (průměrně okolo -50 °C na rovníku), extrémně nízkého atmosférického tlaku a minimální vlhkosti vzduchu by ji okamžitě zmrazila, přivedla k varu nebo odpařila.

A máme tady další příspěvek do diskuse, jestli se dnes na povrchu Marsu nachází kapalná voda!

Jeden US vědec na základě meteorologických dat pořízených v 70. letech 20. století sondou Viking 2 a numerického modelování prozkoumal, jestli by mohla…

Obrázek níže je od AI… 🧵 pic.twitter.com/VsphUpznLH

— Dr. Petr Brož (@Chmee2) August 14, 2025

„Vincent F. Chevrier se ale nezajímal o čistou vodu – pro její existenci tam podmínky téměř určitě nejsou – ale o solanku. Tedy roztok vody nabohacený o některou ze solí,“ vysvětluje na sociální síti X Dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Klíčem jsou chloristany, především chloristan vápenatý. Tyto soli dokáží dramaticky snížit teplotu, při které voda zamrzne, a to až na neuvěřitelných -75 °C. Vincent Chevrier, výzkumník z University of Arkansas, který se problematikou marsovské vody zabývá už dvacet let, identifikoval konkrétní podmínky, kdy by se takové solanky mohly tvořit.

Námraza jako klíč k marsovské vodě

Chevrier využil meteorologická data ze sondy Viking 2 z 70. let minulého století. Šlo o misi, která jasně pozorovala a charakterizovala námrazu na Marsu a poskytla nejdetailnější data. Kombinací těchto dat s numerickým modelováním odhalil Chevrier fascinující zjištění.

„S tím, jak se na povrchu Marsu střídají podobně jako na Zemi roční období, může se do oblasti rovníku dostávat v určité části roku námraza. Ta pokrývá povrch, aby tam pak ve správnou denní dobu začala sublimovat,“ popisuje Brož objev.

Chevrier zjistil, že během marsovského roku existuje období přibližně 30 solů (marsovských dní), kdy jsou ideální podmínky pro vznik solanek. Dochází k tomu konkrétně během pozdní zimy a raného jara, dvakrát denně ráno a odpoledne.

Jak proces probíhá?

V určitou roční dobu se na povrchu usazuje tenká vrstva námrazy. Když se teplota dostane do velmi úzkého teplotního okna kolem -75 °C, námraza začne tát a mísí se s chloristanovou solí v marsovském regolitu.

„Autorovi vychází, že během marsovského roku jsou podmínky po dobu přibližně 30 solů ideální na to, aby se na kontaktu mezi námrazou a chloristanovou solí vytvářela opakovaně extrémně slaná solanka,“ komentuje Brož.

Problém je v tom, že tato kapalná voda by existovala pouze v minimálních množstvích a velmi krátce. Námraza na Marsu je totiž extrémně tenká, konkrétně méně než milimetr. Navíc koncentrace chloristanu vápenatého v půdě činí podle odhadů pouze kolem 1 %.

Najdeme konečně kapalnou vodu na Marsu? Foto: Freepik AI

Dr. Petr Brož, který se specializuje na sopečnou činnost na Marsu a patří k předním českým planetárním geologům, sleduje výzkum marsovské vody s velkým zájmem. Od roku 2010 působí na Geofyzikálním ústavu Akademie věd ČR, kde se zaměřuje na vulkanismus ve sluneční soustavě.

„Stále nevíme, jestli tam kapalná voda je, nicméně máme další podporu myšlence, že by tam být mohla,“ uzavírá Brož na X své komentáře k Chevrierově studii.

V roce 2023 byl Brož vybrán do pracovní skupiny Evropské kosmické agentury, která hodnotí a doporučuje nové vesmírné mise.

Dopady na hledání života

Přestože jde zatím pouze o teoretické možnosti, objevy jako ten Chevrierův mají zásadní význam pro astrobiologii. Kde je voda, tam si vědci představují možnost existence života.

Na Marsu podle některých vědců protékala voda před 3 miliardami let. Je tam ale v kapalné formě i nyní? Zdroj: Unsplash

Chevrier ve své studii zdůrazňuje, že „silná korelace mezi tvorbou solanek a sezónními cykly námrazy zvýrazňuje specifická období, kdy je přechodná aktivita vody nejpravděpodobnější, což by mohlo vést plánování budoucích astrobiologických výzkumů“.

Budoucí robotické mise by mohly být vybaveny speciálními přístroji (vlhkoměry a chemickými senzory), které by se zaměřily na tyto sezónní okna a pokusily se přímo detekovat tvorbu solanek.

Je tedy kapalná voda na Marsu?

Otázka marsovské vody zůstává jednou z nejzajímavějších záhad současné vědy. Chevrierovy výpočty sice neposkytují definitivní důkaz existence solanek, ale ukazují jejich možný původ.

Budoucí mise na Mars, včetně těch, které může ovlivnit Dr. Brož v rámci své práce pro ESA, budou muset tyto teoretické předpovědi ověřit přímými pozorováními. Až tehdy budeme vědět, zda kapalná voda na Marsu skutečně existuje.

Pro lidstvo zůstává Mars na první pohled tím, čím byl vždy – chladnou, suchou a zdánlivě neobyvatelnou pouští. Ale možná s malými kapkami extrémně slané vody, které se v určitých okamžicích roku objevují a rychle mizí.

Dr. Petr Brož je český planetární vulkanolog a popularizátor vědy, který působí na Geofyzikálním ústavu Akademie věd ČR. Zabývá se výzkumem sopečné činnosti napříč sluneční soustavou se specializací na Mars. Je autorem populárně-naučných knih pro děti řady Vesmírníček.

Zdroje: 1, 2