Superrychlé kvantové počítače jsou vyvíjeny velmi specializovaně – podobně jako v éře úplně prvních standardních počítačů. Kalkulace rizik mezi tyto specializace snadno zapadne.
Fintech se netýká pouze startupů a alternativních finančních služeb typu Twisto nebo Revolut. I velké banky, mezi něž se řadí velké americké Barclays či JP Morgan Chase, věří v proměnu bankovního sektoru skrze kvantové počítače.
Prozatím obě banky experimentují s 20qubitovým (případně též se silnějším, 50qubitovým) prototypem kvantového počítače, který sestavila americká IBM. Přestože se nejedná o skutečný kvantový počítač, dobře napovídá budoucnost dalšího vývoje a šikovní inženýři IBM dobře vědí, co dělají.
Více o kvantovém světě:
- Kvantová biologie mění chápání vesmíru
- Kvantové akcelerátory v praxi
- Svět kvantových počítačů už nepatří USA
Svět Erwina Schrödingera a Alberta Einsteina
V současnosti jsou kvantové počítače stále experimentem: klasické počítače nedokáží výkonem spolehlivě překonat a obecně, v současné fázi vývoje, pro ně ještě neexistuje skutečně výhodné využití.
Jde také o velmi vysoké náklady: kvantové superpozice a kvantového provázání, nutných jevů pro fungování kvantových počítačů, jde dosáhnout jen extrémně těžko, nehledě na to, že stále zůstávají tak trochu záhadou; kvantový počítač je navíc nutné nákladnými metodami chladit, neboť je klíčové jej udržovat v teplotách blízkých nule – tedy, absolutní nule, která činí přibližně -273 stupňů celsia. (Pravděpodobnou metodou by byl kapalný dusík, ale IBM není okolo těchto technologií zrovna sdílná firma.)
Princip kvantových počítačů je příliš složitý pro jeho rychlé a snadné vysvětlení (nehledě na to, že mu nerozumíme), ale ve stručnosti lze říci, že u standardních počítačů se bit nachází v jedné ze dvou pozic: nule nebo jedničce a nic jiného není možné. Kvantový bit – qubit – se však, podobně jako kočka jistého pana Schrödingera, může nalézat v obou dvou stavech zároveň, stejně jako ve slavné teorii kvantové fyziky.
Při úspěšném zdokonalení této technologie slibují kvantové počítače nepředstavitelné rychlosti oproti dnešním počítačům, a to mluvíme o těch rychlých – o superpočítačích.
Krizové výpočty za zlomek času
Ale teď už k finančnictví: Proč jsou pro banky kvantové počítače fascinující? Jednoduše proto, řízení a kalkulace rizik je nesmírné komplexní záležitost. Během finanční krize v letech 2007 a 2008, z níž se svět vzpamatovával ještě řadu let, bylo významnou součástí problémů právě špatné zhodnocení rizik. Porozumění souvislostem a propojení jednotlivých rizik je nesmírné náročné; banky však nyní mají za to, že by jim kvantový svět mohl s palčivým problémem pomoci.
Jak? Kvantové algoritmy jsou v teorii mnohem rychlejší než standardní, a v případě jejich správného užití mohly vylepšit dnešní systémy pro analýzy rizik, kupříkladu metodu Monte Carlo; ta je tradičně užívána k určení pravděpodobnosti události spolu v souvislosti s riziky.
Tradiční počítačům trvá komplexnější Monte Carlo klidně celé dny; kvantové počítače jsou potenciálně schopny ten samý úkon dokázat v řádu minut, možná i méně. Rychlejší reakce v době hrozící krize by mohla světovou ekonomiku zklidnit.
Prozatím je kvantová budoucnost ještě v plenkách, ale blížíme se jí každým rokem. Banky na to chtějí být připraveny, což je u jindy velmi konzervativního odvětví téměř zvláštní; dobře však nastiňuje, jaký je skutečný potenciál kvantových počítačů.
Zdroj: Wired
