S originálním řešením ochrany ohrožených druhů živočichů a rostlin přišel tým amerických vědců. Ten navrhuje vybudování víceúčelového bio-repozitáře, který ovšem nebude stát na Zemi, nýbrž na Měsíci. Je tato myšlenka vůbec realizovatelná?
Úvahám o lunární záchranné stanici, resp. úložišti biologického materiálu, se věnovala skupina odborníků vedená doktorkou Mary Hagedorn, výzkumnicí ze Smithsonian’s National Zoo and Conservation Biology Institute. Před samotnou realizací však bude nutné překonat řadu překážek, včetně iniciace globální spolupráce a vývoji technologií, které by přepravu a uložení vzorků na povrchu Měsíce umožnily.
Živočišné i rostlinné druhy na naší planetě ohrožuje nespočet činitelů. Spásu by pro ně mohl představovat Měsíc. Foto: Unsplash
Na povrchu Měsíce panují optimální konzervační podmínky
Hnací silou celé myšlenky je hrozba kompletního vymizení mnoha živočišných i rostlinných druhů, které se prakticky nedaří zabránit žádnými dostupnými prostředky. Autoři studie, která byla tento týden zveřejněna v časopise BioScience, tak ubírají svou pozornost právě k Měsíci. Na jeho povrchu totiž panují nízké teploty – zejména pak v oblastech poblíž pólů, které jsou v trvalém stínu – což představuje optimální podmínky pro dlouhodobé skladování biologických vzorků. Podle dostupných informací z průzkumu Měsíce zde teploty stabilně zůstávají pod -196 °C. Dosažení podobných hodnot na Zemi a na velké ploše by vyžadovalo neuvěřitelné množství energie a nákladů. Naše přirozená družice pak eliminuje i další faktory důležité pro ochranu vzácných vzorků, například lidský zásah, klimatické změny či přírodní katastrofy.
Scientists propose lunar biorepository as ‘backup’ for life on Earth
How stupid a situation have humanity got itself into.
Solve the problem not just try and avoid it. https://t.co/nFHOJMA0ZY
— GaryFoster (@Prof_GD_Foster) August 1, 2024
Infrastruktura pro získávání vzorků již pomalu vzniká
Výše citovaná studie nastiňuje i možný postup, jak projekt lunárního bio-repozitáře úspěšně realizovat. V počáteční fázi vývoje by se vědci zaměřili na zvládnutí technologie kryokonzervace vzorků zvířecí kůže s buňkami fibroblastů. Za tímto účelem již autoři práce vyvíjejí postup s využitím vzorků mořské ryby druhu Asterropteryx semipunctata jako modelového případu. Později je v plánu testovat možnosti odběru biologického materiálu v kontinentálním měřítku, který již v určité míře v rámci sítě 190 ekologických observatoří NEON spravovaných Národní vědeckou nadací USA. Tyto stanice by se v budoucnu mohly stát zdrojem fibroblastových buněk, které jsou pro samotnou konzervaci klíčové.
Vybudování lunárního bio-repozitáře nebude snadné, podle autorů studie však je nezbytné se podobnými úvahami aktivně zabývat. Foto: Pixabay
Další výzvou, které vybudování repozitáře přináší, je také vývoj a výroba obalového materiálu, který dokáže přežít cestu ze Země na Měsíc. V tomto ohledu představuje riziko například vesmírná radiace. Autoři tak vyzývají k široké spolupráci mezi státy, agenturami a mezinárodními zúčastněnými stranami, aby bylo tento dlouhodobý program realizovat. Důležitým krokem pro jeho úspěšné završení pak pochopitelně bude i rozšíření partnerství s agenturami pro kosmický výzkum, a provedení dalších testů na Zemi a na palubě Mezinárodní vesmírné stanice.
Navzdory výše uvedeným překážkám zdůrazňují autoři práce naléhavou potřebu konat. „V důsledku nesčetných antropogenních faktorů čelí velká část druhů a ekosystémů hrozbě destabilizace a vymírání, které eskalují rychleji než naše schopnost zachránit tyto druhy v jejich přirozeném prostředí.“
