Mise New Horizons byla pro NASA skvělým úspěchem: První průlet kolem Pluta a odhalení objektu Ultima Thule v Kuiperově pásu patří mezi nejzajímavější vesmírné objevy dneška. Nyní chce americká vesmírná agentura na své úspěchy navázat.
Množství dat a fotografií, které sonda poslala zpět (a které vědci stále teprve zpracovávají), dodalo NASA a jejím investorům (obvykle federálním) optimismus. Zvažují se nové mise určené k průzkumu sluneční soustavy, mezi nimi je návrh sondy Trident, která by mohla blíže prozkoumat druhý největší z přirozených satelitů ledového obra Neptunu: měsíc Triton.
Plán vyplynul na výročním 50. ročníku konference Lunar and Planetary Science Conference 2019, kde vesmírní specialisté z celého světa sdílí své poznatky, návrhy misí a vědecké studie.
Triton, měsíc Neptunu, snímek od sondy Voyager: Zdroj: NASA/JPL-Caltech
Podzemní oceán, kryovulkanická činnost a tajemný původ
Asi nejzajímavější na nově plánované misi je její nízkonákladovost. Průlet kolem Tritonu by měl stát co nejméně peněz, plavidlo by tak mělo být poháněno pomocí efektivní a úsporné baterie MMRTG (Multi-Mission Radioisotope Thermoelectric Generator).
Triton, měsíc Neptunu, snímek od sondy Voyager: Zdroj: NASA/JPL-Caltech
Mise by rovněž opětovně silně využívala gravitačních účinků planet, které umožní udržovat rychlost sond, případně je ještě zrychlovat pro další průlet. Plánovaná dráha letu by měla sondě umožnit pozorovat klimatické změny, které na Tritonu probíhají; měsíc má nakloněnou rotaci vůči Neptunu, takže se střídá léto a zima na obou hemisférách. Tyto sezóny se střídají každých 40 let a mají zajímavé účinky; tam, kde panuje léto, se zhustí vodík, metan a oxid uhelnatý a vytvoří tak o něco hustější atmosféru.
Pro NASA by pozorování tohoto jevu z větší blízkosti bylo velmi přínosné, mise Trident tak má šanci na uskutečnění. Další změna podnebí by měla přijít v roce 2026, stejně jako případný start sondy (příp. už v roce 2025 nebo i dříve, dle délky mise a plánu letu).
Triton je také geologicky aktivní (kryovulkanická činnost; tekutý amoniak a vodík vybuchují a prodírají se na povrch, kam roznáší částice materiálu), na rozdíl od většiny měsíců ve sluneční soustavě, což je rovněž pro vědce zajímavé k pozorování. Pod povrchem měsíce se má navíc nacházet oceán, který by výzkumníci rovněž rádi zaznamenali.
Triton, měsíc Neptunu, povrch; snímek od sondy Voyager: Zdroj: NASA/JPL-Caltech
Triton patří mezi nejzajímavější měsíce ve sluneční soustavě; není navíc jasný jeho původ. Jde totiž původně zřejmě o menší planetu původně z Kuiperova pásu, který byl vystřelen pryč a doputoval na oběžnou dráhu Neptunu, kde zničil původní satelity ledového obra. To je však jen domněnka, skutečný původ měsíce je nejasný.
