Kolem Neptunu obíhá miniaturní měsíc. Jak vznikl a proč byl objeven teprve před 6 lety?

Hippocamp, sedmý měsíc Neptunu, byl objeven teprve nedávno v roce 2013; je velice maličký, jeho poloměr činí pouhých 18 kilometrů. Pro představu, poloměr Země je přibližně 6 371 kilometrů.

Přirozený satelit Neptunu je velmi těžké ze Země vůbec pozorovat právě proto, jak maličký je; astronomové se však díky tomu domnívají, že by kolem ledového obra mohly obíhat ještě další, podobně malé měsíce. Za odhalení je zodpovědný stále ještě funkční Hubblův vesmírný dalekohled.

Celkem má Neptun 14 dosud objevených měsíců. Část z nich poprvé odhalil sonda Voyager 2 při přeletu v roce 1989, ale Hippocamp nebyl na vhodném místě pro to, aby jej plavidlo dokázalo zaznamenat.

Relativní pozice Hippocampu a dalších měsíců Neptunu. Zdroj: USA Today

Úlomek většího měsíce

Objevení Hippocampu bylo nečekaným překvapením i pro astronoma, který si jej poprvé všiml. V roce 2013 se Mark Showalter, vědec z institutu SETI, zabýval studováním prstenců Neptunu, které jsou samy o sobě dosti zvláštní. Jsou pozorovatelné jen velmi složitě, a navíc se rychle pohybují.

Showalter proto použil trik, kdy zkombinoval několik pozorování Hubblova teleskopu a upravil je tak, aby kompenzoval pohyb prstenců. Když to však udělal, všiml si, že na všech obrázcích se vyskytuje tečka, která by tam nemá co dělat.

Hippocamp opravdu nepatří mezi velké objekty. Zdroj: Mark R. Showalter / SETI Institute

A tak objevil Hippocampa.

Měsíc obíhá velmi blízko Protea, dalšího z měsíců Neptunu a Showalter se nyní domnívá, že Hippocampus byl původně jeho součástí – kouskem původního satelitu, který se odlomil po nárazu komety.

Přečtěte si také:

Vzájemná pozice Hippocampa a Protea této teorii odpovídá. Ač nyní jsou od sebe docela vzdáleny, před 4 miliardami let byly pravděpodobně mnohem blíže. Jak je to možné? Proteus má s Neptunem podobný vztah jako Měsíc se Zemí: na naší planetě se tento jev projevuje přílivem a odlivem. Oba objekty na sebe vzájemně působí a Proteus se tak Neptunu během svého oběhu mírně vzdaluje, což vysvětluje zároveň odchýlení od Hippocampa.

Už v roce 2004 šlo na snímku z Hubblova teleskopu Hippocampa rozpoznat, ale nikoliv zrovna jednoduše. Zdroj: Mark R. Showalter / SETI Institute

Podle Showaltera je realistické, aby okolo Neptunu bylo ještě podstatně více měsíců. Určitou naději na jejich objevení skýtá vesmírný teleskop Jamese Webba, nicméně ze Země se i tak budou špatně odhalovat: řešením by zřejmě bylo jen vyslání další sondy, která by se u Neptunu zdržela na delší dobu.

Zdroj: Nature, 2. Úvodní snímek Neptunu: NASA/JPL

avatar
  Odebírat  
Upozornit na
Blockchain a kryptoměny Chytrá domácnost Chytrá města Chytrá věda Chytrá zábava Chytrá zařízení Chytré aplikace Chytré automobily Chytré studie Chytré technologie Chytré zprávy IoT Průmysl 4.0 Tiskové zprávy
Muž žaluje Apple o necelých 23 miliard korun, byl neprávem zadržen kvůli krádeži identity
EU vytvoří celoevropskou databázi otisků prstů CIR, poslouží ke snazší identifikaci
Návrh zákona v Rakousku odstraňuje anonymitu v komentářích na internetu, má řadu nedostatků
Airbus zkonstruoval vesmírnou harpunu, chce vyčistit oběžnou dráhu Země od vesmírného smetí

Kolem Země neustálé obíhá značné množství odpadu, kterého přibývá a jehož bude nutné se postupně zbavit. Evropská letecká společnost Airbus...

Zavřít