Umělá inteligence již pokročila tak daleko, že dnes dokáže například vytvořit zbrusu novou příchuť oblíbené Coca-Coly. Kromě chuti si pak možná brzy vyvine také čich. Bude po jednotlivých smyslech následovat i příchod vlastního AI vědomí? O tom všem a dalším se dozvíte v dnešním souhrnu aktualit z oblasti umělé inteligence.
Umělá inteligence už fušuje i do politických kampaní. Google tomu hodlá zabránit
S tím, jak se nástroje AI stávají stále dostupnější, narůstá také počet zavádějících děl, které umělá inteligence vytvoří. Aktuálně tak technologickou scénou hýbe aféra tzv. deepfake videí, které se zaměřují na volební spoty v rámci voleb v USA. Ve videích se tak často objevují politici, jejichž názory a tvrzení jim však do úst vkládá AI software. Společnost Google se tedy rozhodla vzít celou situaci do vlastních rukou, a deepfake reklamy tak začala ve velkém stahovat z internetu.
Na internetu se stále častěji objevují videa, která boří rozeznatelnou hranici mezi realitou a fikcí. Prsty v jejich tvorbě má i umělá inteligence. Zdroj: Unsplash
Podle odborníků by řešením bylo videa z dílny AI označit vhodným popiskem, ani to však nemusí stačit. Boj s dezinformacemi se tak díky umělé inteligenci dále komplikuje, a nezbývá než čekat, jak s touto situací naloží američtí (a později i další světoví) zákonodárci.
Vědci zjišťují, zda-li dokáže AI vnímat pachy
Náš svět je plný nejrůznějších vůní i zápachů, které zpravidla dokážeme vzájemně rozlišit díky našim čichovým buňkám. Z pohledu smyslového vnímání je pak čich pro vědce tak trochu záludnou schopností, kterou se – na rozdíl od například zraku či sluchu – zatím nepodařilo digitalizovat. S příchodem umělé inteligence se však může situace změnit. V nejnovější studii publikované v časopise Science se vědci s pomocí AI pokusili vytvořit pachovou mapu více než 5000 aromatických sloučenin, včetně vzájemných vztahů mezi nimi. Výsledky pak porovnali s vjemy od testovací skupiny osob, přičemž bylo zjištěno, že umělá inteligence dosahuje mnohem přesnějších popisů pachů. Ačkoliv tak má AI pachová mapa stále řadu omezení, autoři studie věří, že jde o první krůček k aromatické digitalizaci.
Nová pachová mapa prokazuje, že AI má větší potenciál pro rozlišení různých vůní než lidský nos. Zdroj: Unsplash
Umělá inteligence vymyslela vlastní příchuť Coca-Coly
S tím, jak komerční společnosti stále více začleňují umělou inteligenci do jednotlivých sfér svého podnikání, dostává AI větší a větší prostor pro svou seberealizaci. Společnost Coca-Cola se nedávno rozhodla využít ji jako nástroj pro vývoj zbrusu nového produktu, který hodlá uvést na trh. Produkt s názvem Coca-Cola Y3000 je nejnovější příchutí, která byla uvedena na trh v rámci vlastní platformy Creations. Jejím cílem využít aktuálních trendů k přilákání nových, mladších spotřebitelů. AI pak prý do své příchutě promítnula vlastní vizi toho, jak si lidstvo představuje život v roce 3000, a to skrze emoce, barvy a smysly.
The first ever Coke co-created by AI is here. Taste the bright, fruity taste of Coca-Cola Y3000 🫧 #CocaColaCreations pic.twitter.com/B3taG09ut2
— Coca-Cola (@CocaCola) September 12, 2023
Součástí konceptu je také návrh nového futuristického obalu, díky kterému se bude nová příchuť Coca-Coly na pultech obchodů jen a jen vyjímat. Nechybí pak také vlastní merch, který bude součástí celé kampaně. Z marketingového pohledu tak byla v tomto případě umělá inteligence využita skutečně na výbornou.
Když Turingův test nestačí. Ve vývoji je nový nástroj k měření vědomí AI
Tempo vývoje generativní umělé inteligence začíná nabírat na obrátkách. Vědci se tak poměrně právem začínají obávat, že se jim tato technologie brzy vymkne z rukou. Byl tak vytvořen mezinárodní tým odborníků, který se rozhodl vyvinout nástroj, kterým by tyto velké jazykové modely (LLM) daly navenek najevo, zda si začínají uvědomovat samy sebe. V rámci studie pak byly programu GPT-4 předkládány nejrůznější záludné výzvy, se kterými si měl poradit. Překvapivě se pak ukázalo, že LLM si s úlohami dokázaly poradit, takže prokázaly schopnost uvažování i mimo samotný kontext. Výzkum má sloužit zejména jako nástroj pro vývoj takových nástrojů, přesto však poukazuje na skutečnost, že bude zapotřebí vyvinout moderní verzi slavného Turingova testu, jehož podstatou je ověření znaků inteligentního chování u strojů.
Nová studie se snaží představit možnosti přímého měření AI vědomí. Zdroj: Pixabay
Američtí autoři žalují OpenAI. ChatGPT byl údajně neprávem trénován na jejich tvorbě
Skupina spisovatelů se rozhodla vytáhnout do boje s populární společností OpenAI, která stojí za vývojem jazykového modelu ChatGPT. V rámci žaloby argumentují autoři jako Michael Gabon, David Henry Hwang či Ayelet Waldmanová tvrzením, že OpenAI neoprávněně použila jejich díla k tréninku svého chatbota. Více než deset tisíc spisovatelů se již jednou v minulosti spojilo a podepsalo pod otevřený dopis, v němž společnost vyzývají k opatření potřebných souhlasů s použitím autorských textů. Jak se ovšem ukazuje, OpenAI dokumentu nepřikládalo příliš velkou váhu, a autoři tak přistoupili k řešení sporu právní cestou. Případ by měl v dohledné době řešit soud v San Franciscu. Problematika umělé inteligence a autorských práv se tak stále prohlubuje a komplikuje.
