Generátor falešných lidí: Rozeznáte, které obličeje vytvořila umělá inteligence od nVidie?

Člověk na fotografii možná nikdy neexistoval. A možná naopak ano. Umělá inteligence nás opět posunula blíže k momentu, kdy nebudeme schopni rozeznat pravdu od fikce. 

Tým inženýrů předního výrobce grafických karet a čipů zveřejnil studii, ve které ukázal výsledky umělé inteligence schopné generovat portrétové obrázky lidí, kteří nikdy neexistovali. Jsou však téměř k nerozeznání od skutečných fotografií.

V prezentovaném videu můžete vidět umělou inteligenci, jak se učí z čtvercových fotografií obličejů celebrit. Postupně používá jiné metody a postupy a zlepšuje tak kvalitu svých výstupů. Pro sledování videa doporučujeme přepnout na vysoké rozlišení.

Nová metoda umožňuje rychlejší strojové učení

Využita při generování obličejů byla nová metodologie trénování neuronových sítí označovaná jako GAN (Generative Adversarial Networks). Ta využívá dvou hlavních elementů, tzv. generátoru a diskriminátororu, který je také označován jako kritik. Obrázek vygenerovaný umělou inteligencí automaticky posuzuje zmíněný kritik a vyřazuje výsledky, které neodpovídají požadované výstupní kvalitě. Díky tomu se umělá inteligence může učit i 6x rychleji.

Budoucnost nám připravuje nelehký úkol. Falešné zprávy se budou díky podobným nástrojům stávat čím dál realističtější. Pokud si říkáte, že video amerického prezidenta, který vyhrožuje světu jaderným útokem přeci někdo ještě nějaký ten pátek napodobit nedokáže , jste na omylu. I proto bude čím dál důležitější schopností ověřovat a dohledávat informace.

Zdroj: nVidia

Komentáře

Upozornit na
avatar
wpDiscuz
Blockchain a kryptoměny Chytrá domácnost Chytrá města Chytrá zábava Chytrá zařízení Chytré aplikace Chytré automobily Chytré technologie IoT Průmysl 4.0 Tiskové zprávy
Je libo ledvinu či nebo nové ucho? Proměnu lékařství a medicíny slibuje 3D biotisk
Elektrický kamion od Tesly má autopilota, 4 motory a při brzdění dobíjí baterie
Jak doopravdy vypadá Jupiter? NASA zveřejnila nejdetailnější fotografie v historii