Neznámí velikáni: Frances Elizabeth Allen, průkopnice paralelních výpočtů

První žena, která kdy obdržela Turingovu cenu, známou také jako IT Nobelovu cenu. Jedna z průkopnic výpočetních technologií a významná vědkyně IBM zemřela letos 4. srpna 2020.

Narozena 4. srpna v roce 1932, v IBM pracovala nepřetržitě od roku 1957 až do roku 2002 a aktivně se tak podílela na celé jedné éře computingu – té, ve které výpočetní technologie teprve vznikaly a dostávaly svou podobu. Pokud bychom měli její práci shrnout stručně, tak pomáhala hardwaru rozumět softwaru.

Čtěte naši sérii Neznámí velikáni

Frances Allenová vyrůstala v New Yorku, kde získala bakalářský titul z matematiky v univerzitě v Albany a následně doktorát v matematice z Michiganské univerzity. To bylo v roce 1957, a hned v tom roce – jak je bohužel v Americe běžné, s obrovskými dluhy ze studií – nastoupila do IBM Research jako programátorka, která učila nové zaměstnance základy práce s jazykem Fortran, tehdy rozšířeným imperativním programovacím jazykem, který v onom desetiletí ostatně stvořilo samo IBM, konkrétně John W. Backus a jeho tým v roce 1953.

Obrázek: Neznámí velikáni: Frances Elizabeth Allen, průkopnice paralelních výpočtů

Kód jazyka Fortran na děrném štítku

Dočasná práce, která nebyla až tak dočasná

Allenová chtěla původně v IBM pracovat jen dokud nesplatí studentské půjčky, chtěla se totiž věnovat výuce; to se ale nakonec nestalo a v IBM strávila celý svůj velmi produktivní život.

Věnovala se celé řadě různých oborů, klíčová byla její práce v rámci optimalizace kompilátorů; její práce pomohla zefektivnit překlad vysokoúrovňových jazyků do strojového kódu. Kromě toho pracovala na projektu ACS-1 – superpočítačovém systému – a PL/I, dodnes používaném procedurálním imperativním programovacím jazykem, který se využívá ve sféře akademické, komerční a průmyslové už do 60. let.

V rámci kryptoanalýzy také pracovala na projektu IBM 7950 s pracovním názvem „Harvest“, instalovaným v rámci státní bezpečnostní agentury NSA; fungoval od roku 1962 až do roku 1976 a byl výkonnější než dostupné komerční počítače – v podstatě šlo o vysoce specializovaný superpočítač. Šlo o unikátní systém, který neměl v té době ani potom žádnou obdobu. Pro jeho programování se použily dva v podstatě jedinečné programovací jazyky Alpha a Beta a kompilátor specificky navržený a poskytnutý NSA od IBM. Sloužil až do doby, než ho nešlo opravit (součástky by se musely znovu vyrábět na míru a opravovat dosti složitě, což nebylo praktické) a poté součásti jeho architektury IBM znovu využila u moderních bezpečnostních systémů.

Obrázek: Neznámí velikáni: Frances Elizabeth Allen, průkopnice paralelních výpočtů

Frances Elizabeth Allen. Zdroj: IBM Obituary

První žena s Turingovou cenou

Od roku 1985 se pak Allenová 15 let věnovala paralelním výpočtům, v rámci IBM spolupracovala na vývoji softwaru pro projekt Blue Gene. V roce 2002 odešla do důchodu, avšak s IBM nadále spolupracovala a aktivně se účastnila programů, které měly za cíl přesvědčovat ženy a dívky k práci ve vědě a informačních technologiích.

Její algoritmy, automatizační mechanismy a studie dodnes slouží jako základní principy některých technologií, a její myšlenky jsou spolu s teoriemi Johna Cockea základem analyzačních strategií používaných v současné optimalizaci kompilátorů. Její kompilátory patřily mezi první na světě a dodnes slouží jako příklad jejich systematizace.

Když v roce 2006 obdržela Turingovu cenu, stala se první ženou v historii, která kdy toto prestižní vědecké ocenění obdržela; je také držitelkou ceny Augusty Ady Lovelace, která oceňuje ženy v IT; o ženě, po níž je cena pojmenována, jsme mimochodem také psali v čánku Neznámí velikáni: Ada Lovelace, žena, jež předběhla muže a vymyslela první počítačový algoritmus. Podruhé Turingovu cenu získala žena až v roce 2008. Oceněna byla Barbara Liskov v rámci své práce na teoretických a praktických základech programovacích jazyků a systémového designu. Allenová se také stala první ženou, která kdy byla jmenována IBM Fellow, nejvyšším oceněním, které může vědec v IBM dosáhnout. Za celou dlouhou historii firmy jich je méně než 300.

Stejně jako u dalších neznámých velikánů, myslíme si, že ani jméno Frances Elizabeth Allenové by nemělo zapadnout do zapomnění – bez vědců jako ona bychom totiž neměli naše články jak, a kde, psát.

Zdroj: 1, 2

Další Neznámí velikáni:

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Obrázek: Sonda Osiris-REx míří zpět na Zemi, přináší vzorky prastarého asteroidu
Sonda Osiris-REx míří zpět na Zemi, přináší vzorky prastarého asteroidu
Obrázek: Velký ransomware útok může ochromit východní pobřeží USA
Velký ransomware útok může ochromit východní pobřeží USA
Obrázek: Jsou Windows 10 skutečně „poslední Windows“?
Jsou Windows 10 skutečně „poslední Windows“?
Obrázek: Silný VR headset? Zuckerberg definitivně slíbil Oculus Quest Pro
Silný VR headset? Zuckerberg definitivně slíbil Oculus Quest Pro
Obrázek: Je norská předpověď počasí opravdu přesnější? Tipy na nejlepší aplikace
Je norská předpověď počasí opravdu přesnější? Tipy na nejlepší aplikace
Obrázek: Má smysl koupit si smartphone s 5G konektivitou?
Má smysl koupit si smartphone s 5G konektivitou?
Obrázek: Vytvořte si vlastní web: Jak nainstalovat WordPress na hosting?
Vytvořte si vlastní web: Jak nainstalovat WordPress na hosting?
Obrázek: Známe vaše heslo, tvrdí útočníci: Jak vytvořit silné heslo a kde ho ukládat?
Známe vaše heslo, tvrdí útočníci: Jak vytvořit silné heslo a kde ho ukládat?
Obrázek: Umělá inteligence zničila šachy: Nyní je chce změnou pravidel vrátit na výsluní
Umělá inteligence zničila šachy: Nyní je chce změnou pravidel vrátit na výsluní

Když počítač v únoru roku 1996 poprvé porazil úřadujícího šampiona v šachu, Garryho Kasparova, začala se psát nová éra světově...

Zavřít