Neznámí velikáni: Frances Elizabeth Allen, průkopnice paralelních výpočtů

První žena, která kdy obdržela Turingovu cenu, známou také jako IT Nobelovu cenu. Jedna z průkopnic výpočetních technologií a významná vědkyně IBM zemřela letos 4. srpna 2020.

Narozena 4. srpna v roce 1932, v IBM pracovala nepřetržitě od roku 1957 až do roku 2002 a aktivně se tak podílela na celé jedné éře computingu – té, ve které výpočetní technologie teprve vznikaly a dostávaly svou podobu. Pokud bychom měli její práci shrnout stručně, tak pomáhala hardwaru rozumět softwaru.

Čtěte naši sérii Neznámí velikáni

Frances Allenová vyrůstala v New Yorku, kde získala bakalářský titul z matematiky v univerzitě v Albany a následně doktorát v matematice z Michiganské univerzity. To bylo v roce 1957, a hned v tom roce – jak je bohužel v Americe běžné, s obrovskými dluhy ze studií – nastoupila do IBM Research jako programátorka, která učila nové zaměstnance základy práce s jazykem Fortran, tehdy rozšířeným imperativním programovacím jazykem, který v onom desetiletí ostatně stvořilo samo IBM, konkrétně John W. Backus a jeho tým v roce 1953.

Obrázek: Neznámí velikáni: Frances Elizabeth Allen, průkopnice paralelních výpočtů

Kód jazyka Fortran na děrném štítku

Dočasná práce, která nebyla až tak dočasná

Allenová chtěla původně v IBM pracovat jen dokud nesplatí studentské půjčky, chtěla se totiž věnovat výuce; to se ale nakonec nestalo a v IBM strávila celý svůj velmi produktivní život.

Věnovala se celé řadě různých oborů, klíčová byla její práce v rámci optimalizace kompilátorů; její práce pomohla zefektivnit překlad vysokoúrovňových jazyků do strojového kódu. Kromě toho pracovala na projektu ACS-1 – superpočítačovém systému – a PL/I, dodnes používaném procedurálním imperativním programovacím jazykem, který se využívá ve sféře akademické, komerční a průmyslové už do 60. let.

V rámci kryptoanalýzy také pracovala na projektu IBM 7950 s pracovním názvem „Harvest“, instalovaným v rámci státní bezpečnostní agentury NSA; fungoval od roku 1962 až do roku 1976 a byl výkonnější než dostupné komerční počítače – v podstatě šlo o vysoce specializovaný superpočítač. Šlo o unikátní systém, který neměl v té době ani potom žádnou obdobu. Pro jeho programování se použily dva v podstatě jedinečné programovací jazyky Alpha a Beta a kompilátor specificky navržený a poskytnutý NSA od IBM. Sloužil až do doby, než ho nešlo opravit (součástky by se musely znovu vyrábět na míru a opravovat dosti složitě, což nebylo praktické) a poté součásti jeho architektury IBM znovu využila u moderních bezpečnostních systémů.

Obrázek: Neznámí velikáni: Frances Elizabeth Allen, průkopnice paralelních výpočtů

Frances Elizabeth Allen. Zdroj: IBM Obituary

První žena s Turingovou cenou

Od roku 1985 se pak Allenová 15 let věnovala paralelním výpočtům, v rámci IBM spolupracovala na vývoji softwaru pro projekt Blue Gene. V roce 2002 odešla do důchodu, avšak s IBM nadále spolupracovala a aktivně se účastnila programů, které měly za cíl přesvědčovat ženy a dívky k práci ve vědě a informačních technologiích.

Její algoritmy, automatizační mechanismy a studie dodnes slouží jako základní principy některých technologií, a její myšlenky jsou spolu s teoriemi Johna Cockea základem analyzačních strategií používaných v současné optimalizaci kompilátorů. Její kompilátory patřily mezi první na světě a dodnes slouží jako příklad jejich systematizace.

Když v roce 2006 obdržela Turingovu cenu, stala se první ženou v historii, která kdy toto prestižní vědecké ocenění obdržela; je také držitelkou ceny Augusty Ady Lovelace, která oceňuje ženy v IT; o ženě, po níž je cena pojmenována, jsme mimochodem také psali v čánku Neznámí velikáni: Ada Lovelace, žena, jež předběhla muže a vymyslela první počítačový algoritmus. Podruhé Turingovu cenu získala žena až v roce 2008. Oceněna byla Barbara Liskov v rámci své práce na teoretických a praktických základech programovacích jazyků a systémového designu. Allenová se také stala první ženou, která kdy byla jmenována IBM Fellow, nejvyšším oceněním, které může vědec v IBM dosáhnout. Za celou dlouhou historii firmy jich je méně než 300.

Stejně jako u dalších neznámých velikánů, myslíme si, že ani jméno Frances Elizabeth Allenové by nemělo zapadnout do zapomnění – bez vědců jako ona bychom totiž neměli naše články jak, a kde, psát.

Zdroj: 1, 2

Další Neznámí velikáni:

Obrázek: Krizi překonáme díky umělé inteligenci a zelené energii, tvrdí český podnikatel
Krizi překonáme díky umělé inteligenci a zelené energii, tvrdí český podnikatel
Obrázek: Recyklovatelný dům z 3D tiskárny? Chystá se revoluce v bydlení
Recyklovatelný dům z 3D tiskárny? Chystá se revoluce v bydlení
Obrázek: Android AirTag: Google chce vlastní sledovací přívěsek, má být přesnější než Apple
Android AirTag: Google chce vlastní sledovací přívěsek, má být přesnější než Apple
Obrázek: Google se bojí. Microsoft s OpenAI spolupracují na vylepšení vyhledávače Bing
Google se bojí. Microsoft s OpenAI spolupracují na vylepšení vyhledávače Bing
Obrázek: Recenze: Česká čistička vzduchu GARNI 45T OneCare obstála na výbornou
93%
Recenze: Česká čistička vzduchu GARNI 45T OneCare obstála na výbornou
Znečištěný vzduch
Čistíte si doma vzduch? Co znamená PM 2.5 a jaký mohou mít nečistoty vliv na vaše zdraví?
Obrázek: Blíží se kometa, kterou můžete vidět pouze jednou za 50 000 let. Jak ji sledovat?
Blíží se kometa, kterou můžete vidět pouze jednou za 50 000 let. Jak ji sledovat?
Obrázek: Konec složitostem. Novinka ve WhatsAppu ušetří hodiny se zálohováním
Konec složitostem. Novinka ve WhatsAppu ušetří hodiny se zálohováním