Sagittarius A*, supermasivní černá díra, která tvoří střed Mléčné dráhy, je vlastně docela neaktivní a takhle výrazné fluktuace v její zářivosti se prakticky neobjevují. Světlo ani teplo do okolí běžně nevydává.
To se však 13. května změnilo – astronomové si povšimli, že se náhle rozzářila o 75 % jasněji, než se stejně náhle vrátila do své běžné, kolísavé úrovně jasu. Je to dosud nejjasněji, co Sagittarius A* (zkráceně Sgr A*) zazářila ve vlnových délkách velmi blízko infračerveného pásma. (Akreční disky černých děr obvykle pozorujeme v rentgenovém oboru spektra.)
Vědci si zatím skutečně nejsou jisti, co se s černou dírou děje; jejich nejnovější poznatky momentálně zpracovává peer-reviewed magazín The Astrophysical Journal Letters.
Více o tajích vesmíru:
- Xenon-124 má bilionkrát delší poločas rozpadu než je stáří vesmíru
- Vědci objevili 83 velmi vzdálených supermasivních černých děr
- NASA hledá život v prastarých oceánech
Jasného zazáření si všiml mimo jiné astronom Tuan Do z UCLA, který byl zrovna ve W. M. Keck Observatory na Havaji.
Here's a timelapse of images over 2.5 hr from May from @keckobservatory of the supermassive black hole Sgr A*. The black hole is always variable, but this was the brightest we've seen in the infrared so far. It was probably even brighter before we started observing that night! pic.twitter.com/MwXioZ7twV
— Tuan Do (@quantumpenguin) August 11, 2019
Pohlcení oblaku plynu, nebo blízký průlet hvězdy?
Na videu výše lze pozoroval jasně svítící tečku, hned na začátku videa, která postupně zmizí. To je prach a plyn, který kolem černé díry víří. Samotné černé díry nevydávají žádnou radiaci, kterou lze současnou technologií detekovat, ale právě prach, plyn a další objekty kolem ano, a to ve chvíli, kdy gravitační síly černé díry způsobí tření a napětí v akrečním disku. Stručně řečeno, gravitace materiál stlačuje a vyzařuje tak elektromagnetické záření.
Toto záření u naší supermasivní černé díry tradičně „bliká“ v řádu minut či hodin; trochu jako plamen svíčky. Ve chvíli, kdy se rozzáří jasně, jde o signál, že se zřejmě něco dostalo dostatečně blízko na to, aby jej gravitace Sgr A* pohltila.
A zdá se, že tentokrát zasvítila centrální černá díra naší galaxie jasněji než kdy dřív.
V současnosti je tým Tuana Do ve fázi sběru informací. Momentálně se snaží zjistit, jaký objekt mohla černá díra pohltit; může jít o G2, což je zřejmě oblak plynu, který se v roce 2014 dostal do blízkosti 36 světelných hodin od Sgr A*. Pokud skutečně jde o oblak plynu, měla jeho část černá díra pohltit; nic se však nestalo.
Část astronomů se nyní domnívá, že náhle květnové zazáření černé díry je pozdní reakcí na tento blízký průlet.
Tak toto je Sagittarius A* v infračerveném spektru. Zdroj: NASA
Další možností je S0-2. Hvězda s 16letou eliptickou oběžnou dráhou kolem Sgr A* se minulý rok dostala až na 17 světelných hodin blízko. Možné je, že v té době byla černé díře příliš blízko a změnila, jak a kolik plynu do černé díry „přitéká“; tím, jak se ho v akrečním disku objevuje více, záření černé díry je proměnlivější.
Jediný způsob, jak si být jistý, je sesbírat více dat. Na tom momentálně astronomové pracují, nemají však už moc času – Sagittarius A* je viditelná pouze v letních měsících od června to přibližně poloviny září.
Studie, která se neobvykle jasného zazáření týká, je zveřejněná na arXivu.
Zdroj: ScienceAlert, Gizmodo
