Když počítač v únoru roku 1996 poprvé porazil úřadujícího šampiona v šachu, Garryho Kasparova, začala se psát nová éra světově oblíbené hry. S nástupem umělé inteligence se ale začala hra měnit natolik, že i pro úřadující mistry přišla o část své krásy. Hráči totiž dnes i více než polovinu hry zvládnou odehrát ze zapamatovaných tahů. To se nyní tým kolem programu AlphaZero, využívajícího prvky umělé inteligence, rozhodl změnit. Změnou pravidel šachu chce královské hře vrátit její zašlou krásu.

„Je to proces tvorby,“ říká šachový velmistr Vladimir Kramnik. Jeho provokativní způsob hry mu pomohl v roce sesadit úřadujícího mistra Garryho Kasparova a na několik let z něj udělal světového šampiona.  Kramnik, který minulý rok ukončil profesionální kariéru, považuje současné šachy za méně kreativní hru než kdysi. Částečně z toho viní počítače, jejichž přesné výpočty stojí za vznikem řady knihoven plných strategií pro začátek a obranu, jimiž se většina dnešních hráčů řídí.

„Pro řadu her na nejvyšší úrovni, klidně i polovina hry, někdy dokonce celá hra, jsou hrány z paměti,“ tvrdí Kramnik. „Hráči již ani nehrají vlastní přípravu, hrají přípravu tak jak vyšla z počítače.“

Kramnik minulý týden představil několik nápadů, jak šachu navrátit ztracené kouzlo. Přišel na ně s pomocí týmu pracujícím na umělé inteligenci AlphaZero z laboratoře DeepMind patřící společnosti Alphabet, pod kterou spadá i samotný Google.

Už v roce 2017 program AlphaZero dokázal, že se dokáže sám naučit porážet ty nejlepší hráče v klasickém šachu, Go nebo japonském šachu Shogi. Podle Kramnika by šlo využít poznatků z výzkumu a adaptovat je na úpravu podoby šachu tak, aby hra opět dostala své ztracené kouzlo. Šachy v různých podobách existují přes 1 500 let a změny pravidel nejsou ničím vzácným. Proč by tedy s hledáním vhodných cest nemohla pomoci umělá inteligence a výkonné počítače?

Největší změny za 500 let: Umělá inteligence překonává lidskou představivost

Šachy se po Evropě rozšířily před přibližně 500 lety, když evropští hráči přišli s konceptem nejsilnější šachové figury – dámy (královny). V roce 1 996, tedy rok před porážkou Kasparova počítačem Deep Blue od IBM, svolal šachový velmistr Robert James „Bobby“ Fischer tiskovou konferenci v Buenos Aires, kde upozornil na hrozbu v podobě výkonných počítačů a poukázal na potřebu změny pravidel tak, aby se do hry vrátila kreativita.

Následně představil tzv. Fischerovy náhodné šachy (Chess960), při nichž je používána stejná šachovnice i kameny (lidově figurky). Liší se ovšem v tom, že figury na 1. a 8. řadě nemají pevně dané postavení a jejich pozice je náhodně vybírána. Díky náhodnému rozestavení nemohou hráči hrát zapamatovaná zahájení a musí být kreativnější, existuje totiž 960 možných pozic postavení figur na začátku každé partie této varianty šachu.

Ale zpátky k týmu z DeepMind a Kramnikovi. Společně se rozhodli využít schopnosti AlphaZero naučit se hru od nuly a objevovat nové varianty rychleji, než by to lidstvo stihlo běžným vývojem za stovky let.

AlphaZero je výkonnějším a flexibilnějším nástupcem AlphaGo, který způsobil poprask, když v roce 2016 porazil šampiona ve hře Go. Program začíná doslova na zelené louce – zná pouze základní pravidla hry, počítání skóre a má předprogramovnou snahu experimentovat a vyhrávat. „Jakmile začne hrát, hraje doopravdy špatně a nejraději bych se hanbou schoval pod stůl,“ zmiňuje jeden z výzkumníků v DeepMind, Ulrich Paquet. „Je ale fascinující vidět, jak se z onoho ničeho postupně vyvíjí.“

V šachu dokonce AlphaZero nejprve ani neví, že může soupeři vzít kameny (figurky). Předem zná opět jen možné pohyby dle pravidel. Postupně se opakovanou rychlou hrou učí a neustále zlepšuje. Podle účastníků výzkumu se učí mnohem přirozeněji, než předchozí šachové algoritmy. Postupně přichází s nápady, které můžeme znát z historie šachu a nakonec skončí u vlastních originálních kombinací. Britský šachista Matthew Sadler popsal hru AlphaZero jako „pročítání tajných deníků nějakého skvělého hráče z minulosti.“

AlphaZero v rámci 9 testovaných verzí šachu zkoušel i verzi zakazující tzv. rošádu. Další varianty měnily způsob pohybu pěšců, a to včetně verze, kdy se pěšci mohli pohybovat o dvě pole i mimo první kolo. Výzkumníci z DeepMind vedle přesných dat sledovali další měřítko – jak jsou různé verze šachu atraktivní a zábavné pro člověka. Ve zveřejněném dokumentu je mj. zahrnuto více než 70 stránek komentářů k objevům AlphaZero od samotného Kramnika.

• DeepMind: Tvůrci AlphaGo mění personální složení, Google a Alphabet prochází mohutnými změnami
• Umělá inteligence v nemocnicích: Lékařům pomáhá rychleji detekovat krvácení do mozku
• Umělá inteligence objevila antibiotikum schopné zabíjet rezistentní bakterie
• Více článků o umělé inteligenci (AI) na inSmart.cz

Šachy, kde může hráč vyhazovat vlastní kameny

Verze bez rošády nutí hráče ke kreativitě, ještě zajímavější je však podle Kramnika varianta, kdy si může hráč vzít vlastní kameny. Hráč díky tomu může obětovat vlastní kameny a přejít ke kreativnějším variacím. Podle Kramnika mohou objevy AlphaZero poskytnout hráčům nové nápady a podněty k tomu, aby učinili hru zajímavější.

Šachy se stále těší obrovské popularitě po celém světě a platí to i o verzi Chess960. To ostatně potvrzuje hlad hráčů po nových variantách, které by zabránily pouhému memorování a vnesly do hry více náhodnosti a podněcovaly kreativitu v době, kdy už jsou počítače člověkem prakticky neporazitelné.

Podle Kramnika bylo sledování učení AlphaZero fascinující a nutilo jej opustit zažité mantinely. „Po třech tazích jste nevěděli co dělat dál,“ zmínil šachový mistr. „Je to skvělý pocit, jako byste byli znovu dítětem.“

Zdroje: AlphaZero, Wired