Vědci konečně vyřešili dlouhodobou záhadu jedněch z největších a nejsložitějších písečných útvarů, takzvaných hvězdicovitých dun. Vůbec poprvé totiž ve studii publikované v časopise Scientific Reports popsali jejich stáří a pohyb.
Badatelé je označují za fascinující přírodní jevy. Hvězdicovité duny se nacházejí v afrických, asijských a severoamerických pouštích. Najít je však můžeme i ve vesmíru na rudé planetě nebo na Titanu, největším měsíci planety Saturn.
Tyto majestátní útvary s výškou dosahující až několika set metrů, z ptačí perspektivy tvarem připomínající hvězdy, vznikají v důsledku proudění větru z několika stran. Jejich stáří a dynamika pohybu jsou však pro vědce dlouhou dobu záhadou.
Hvězdicovité duny patří mezi největší duny vůbec. Zdroj: Pixabay
Proto se vypravili na dobrodružnou cestu na jihovýchod Maroka, kde se v saharské poušti rozprostírá rozlehlé písečné moře Erg Chebbi. Sice se v něm neprohánějí 400 metrů dlouzí píseční červi jako ve sci-fi hitu Duna, pohybuje se tam ale Lala Lallia.
Lala Lallia, jejíž název v berberském jazyce znamená nejvyšší svatý bod, patří mezi největší hvězdicovité duny. Její výška činí 100 metrů a šířka 700 metrů. Tým určil její stáří analýzou zrnek písku a radarovými skeny.
Když se obři hýbou
Tak dokázal zmapovat vnitřní strukturu této „písečné mohyly“, uvedli vědci ve studii. Experti použili k určení jejího stáří techniku zvanou luminiscenční datování. Když zrnka písku zkoumali v potemnělé laboratoři, uvolnily energii ve formě světla.
Jeden z autorů výzkumu Geoff Duller z Aberystwythské univerzity podle serveru BBC News vysvětlil: „Čím déle je písek v podzemí, tím většímu množství radioaktivity je vystaven. Díky tomu nahromadí více energie.“ Tak mohou vědci vypočítat stáří písečných zrnek.
Hvězdicovité duny mají z ptačí perspektivy hvězdicovitý tvar. Zdroj: Pixabay
Vědci určili stáří Lala Lallia na 13 tisíc let s tím, že se tato masa písku pohybuje rychle, celkem o 50 centimetrů ročně. „Celá ta věc migruje. Pohybuje se asi půl metru za rok, což dokazuje, že hvězdicovité duny jsou zhruba stejně aktivní jako duny ostatní,“ uvedl Duller.
Co však badatele překvapilo, bylo zjištění, že horní vrstva duny má pouze tisíc let. „Je překvapivě mladá,“ podotkl Duller. Po svém vzniku se duna na osm tisíc let zastavila, podle vědců možná kvůli vlhčím podmínkám. V posledních tisíciletích se ale dala opět do pohybu.
Tohle zjištění není důležité jen pro pochopení těchto útvarů. Podle Dullera můžeme určením stáří hvězdicovitých dun, které se v geologické historii Země tak často nevyskytovaly, anebo jsme je pro jejich obří rozměry neviděli, porozumět vývoji klimatu v minulosti.
