Americké pero vs. sovětská tužka ve vesmíru: Jaká je pravda za známým příběhem?

Zatímco Američané investovali miliony dolarů na vývoj pera píšícího i ve stavu beztíže, Sovětský svaz si vystačil s obyčejnými tužkami,“ tvrdí známý příběh. Není však tak docela pravdivý. Tradiční tužky totiž mají řadu nevýhod a na speciální pera americké výroby nakonec přešli ve svém vesmírném programu i samotní Sověti. Jak vesmírné pero funguje?

Jedna z oblíbených historek ze světa dobývání vesmíru se dlouhé roky úspěšně šíří mezi lidmi. Bohužel však v poněkud pokroucené podobě. Za vývojem vesmírného pera totiž nestálo ani sovětské centrální plánování, ani americký kapitalistický zázrak. Vše byl nápad soukromého podnikatele, který svůj nápad nakonec prodával oběma stranám.

Propiska ve stavu beztíže nestačí

Podle lidového příběhu, plnícího stránky magazínů, novin i schránky e-mailů, přišli vědci NASA v 60. letech s nepříjemným zjištěním. Tradiční kuličkové pero ve vesmíru nefungovalo. Běžné kuličkové pero, které svět zná od 30. let 20. století, totiž doopravdy do jisté míry spoléhá na gravitaci. Inkoust pomalu stéká dolů ke kuličce a při psaní se přenáší na papír. Peru ve vesmíru chyběla gravitace, která by nutila inkoust vytéct, případně by naopak mohlo docházet k jeho samovolnému uvolňování.

I proto měla podle známého mýtu agentura NASA investovat miliony dolarů daňových poplatníků na vývoj speciálního pera, které zvládne psát i ve stavu beztíže. Známý příběh zdůrazňuje vítězství selského rozumu v podobě použití obyčejné tužky sovětskou stranou, čímž nemuselo dojít k utracení milionů dolarů za vývoj. Pravda je ale jinde.

Obrázek: Americké pero vs. sovětská tužka ve vesmíru: Jaká je pravda za známým příběhem?

NASA nejprve nakoupila mechanické tužky, které není třeba ořezávat. Byly však moc drané a stále nešlo o ideální produkt do náročných podmínek. Foto: Freepik

Tužka nebyla ideální

Podle historiků na začátku cest do vesmíru používali astronauti NASA i Sovětského svazu „obyčejné“ tužky. NASA si dokonce nechala v roce 1965 od společnosti Houston’s Tycam Engineering Manufacturing, Inc. vyrobit 34 kusů mechanických tužek. Agentura za tuto zakázku zaplatila 4 382,50 USD, což byly v té době nemalé peníze. Částka činila 128 USD za každou tužku. Po zveřejnění cen musela NASA kvůli kritice ze strany veřejnosti najít levnější náhradu.

Klasická tužka je kvůli prachu a úlomkům z tuhy nevhodná do prostředí vesmírných stanic a lodí, kde se nachází citlivé přístroje a ventilace. Dřevěné tužky navíc nepřicházely v úvahu kvůli množství vznikajícího odpadu.

Kde je tedy ono legendami opředené vesmírné pero? Podle příběhu investovala agentura milion dolarů do jeho vývoje. Pravdou ale je, že NASA si pouze koupila hotový produkt, který si nechal patentovat Paul C. Fisher a jeho firma Fisher Pen Company. Fisher si v roce 1965 patentoval speciální pero, které dokázalo psát v jakékoliv poloze (kuličkou nahoru i dolů) a při teplotách od -45 °C do +204 °C. Revoluční pero dokonce dokázalo psát pod vodou či v jiných kapalinách. Zajímavostí je, že při vysokých teplotách pouze došlo ke změně barvy inkoustu z modré na zelenou.

Obrázek: Americké pero vs. sovětská tužka ve vesmíru: Jaká je pravda za známým příběhem?

Na první pohled běžné kuličkové pero. Uvnitř se však nachází chytrá konstrukce umožňující psaní ve většině myslitelných podmínek. Foto: Se souhlasem společnosti Fisher

Ve stejném roce Fisher nabídl agentuře NASA pero s označením AG-7 (Anti-Gravity 7). Po fiasku s mechanickým perem inženýři váhali. Po intenzivním testování však nakonec byla volba jasná – od roku 1997 se AG-7 využívalo pro posádky letů do vesmíru.

V čem se „vesmírné pero“ liší od ostatních?

Na rozdíl od běžných kuličkových per nepotřebuje produkt značky Fisher ke svému fungování gravitaci. Inkoustová nádobka je vybavena komorou, která je natlakovaná dusíkem pod tlakem až 340 kPa (35 000 kg/m2) a vytlačuje inkoust směrem ke kuličce. Ta je vyrobená z uhlíku a wolframu, díky čemuž má vydržet až 5x déle než ocelová kulička. Cílem výrobce bylo, aby pero  za žádné situace nedělalo kaňky a nevypouštělo inkoust do okolního prostoru.

Liší se také inkoust samotný. Podle společnosti Fisher je inkoust v gelovité formě, která se až po nanesení na kuličku změní v tekutinu. Díky natlakování dusíkem je navíc inkoust chráněn před zvětráváním a oxidací a vydržet má v nezměněné formě i stovky let.

NASA v roce 1968 objednala 400 kusů pro program Apollo. Rok poté se připojil i Sovětský svaz, který si objednal 100 per a 1 000 inkoustových náplní pro mise lodí Sojuz. Podle tiskové agentury Associated Press byla Sovětskému svazu i agentuře NASA poskytnuta stejná množstevní sleva ve výši 40 % z částky. Místo 3,98 USD za kus zaplatily mocnosti pouze 2,39 USD. Společnost Fisher Pen Company si totiž dobře uvědomovala, že jde o skvělou marketingovou příležitost.

Neznámý příběh: Pero zachránilo Apollo 11 na Měsíci

Méně známá je pro změnu pravdivá historka, kdy zmiňované pero zachránilo astronauty z mise Apollo 11. Po přistání na Měsíci si totiž Buzz Aldrin uvědomil, že se mezi prachem na podlaze modulu nachází ulomený plastový kryt jednoho z důležitých ovládacích prvků. Bez něj by nebylo možné spojit obvod a připravit modul zpět na cestu z povrchu Měsíce. Naštěstí napadlo inženýry jako jedno z možných řešení právě použití pera, kterým Aldrin tlačítko aktivoval.

Celý zážitek s kuličkovým perem Aldrin popisuje v jednom z rozhovorů. Na krátkém videu mj. zmiňuje, jak šli s Neilem Armstrongem spát s vědomím, že z Měsíce možná nebudou schopni odstartovat.

Proč už nelétáme na Měsíc? Lidstvo na něj vkročilo poprvé před 50 lety. Nyní se tam konečně chystá znovu. Na Měsíc poletí astronauti NASA v modulu SpaceX.

Tradice vesmírných per pokračuje

Postupem času společnost Fisher vyrobila hned několik modelů vesmírného pera. Novější model nazvaný Shuttle Pen používala NASA ve svých raketoplánech a Rusko na své stanici Mir. Už od roku 1968 si může vesmírné pero koupit kdokoliv. Tradice produktů značky Fisher nekončí ani v 21. století. Výrobce se stal dodavatelem pro pera používaná v rámci misí Crew Dragon společnosti SpaceX.

Zdroje: 1, 2, 3

Odebírat
Upozornit na
guest
14 Komentářů
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Robert

Pokud má autor i nadále v plánu psát technické články, měl by si zopakovat fyziku pro základní školy. Tlak se opravdu v kg/m2 neudává.

Pavel

A i hodnota je špatně. Dle zdroje 1 by to mělo být 35 PSI, což není 35000 kg/m2.

Pavel

To jsme v rozmezí cca 24600 až 31600 kg/m2. Pořád daleko od 35000 kg/m2, což je přibližně 50 PSI.

Petr

jen jsi kvuli tomu nepusti czokoladu do trenek.

Boban.

Měl by jsi tupoune, vlastně Petře pochopit, že když chceš psát články o technice a vědě, tak by jsi tomu měl rozumět a nedělat jen nějakej výcuc z nějakých zdrojů. Někomu, kdo tomu rozumí stačí přečíst článek a pak to může přepsat všechno, tak jak to má být, ale ten… Číst více »

123

Tlak se udává v Pascalech a Pa = N/m2, pokud mluvíme o stavu beztíže je přesnější udávat hodnotu v kg/m2, protože, se gravitační síla rovná odstředivé síle a tím pádem nemůžete použít g – gravitační zrychlení.

Jan Puskás

Kdy skončil program Apollo? Podle autora článku NASA koupila pera pro program Apollo v roce 1998 400 per???

Boban.

Ono to není dost dobře napsáno. Fisher si nechal to pero patentovat v roce 1965 a ve stejném roce ho nabídl i NASA, takže ho na Měsíci mohli astronauti mít a pravděpodobně i měli. A až od roku 1997 je oficiálně používáno pro posádky letů do vesmíru.

Jirka Brhel

Cituji : NASA v roce 1968 objednala 400 kusů pro program Apollo

Vaclav

autor je vubec lumen …. ale ta lehkost žití, když se píše o něčem kde vědomosti není, že Soyuze ….. je to dost smutné takový rádo by odborník na cokoli

Radek

Hlavně se zavděčit těm „našim“… (:o) …..

Miloš

„NASA v roce 1998 objednala 400 kusů pro program Apollo. Rok poté se připojil i Sovětský svaz“

to myslíte vážně? Neomluvilo by vás ani pokud by jste se v roce 98 narodil.

Obrázek: Čína vs kryptoměny, část druhá: Centrální banka zakázala jakékoliv kryptoměnové transakce
Čína vs kryptoměny, část druhá: Centrální banka zakázala jakékoliv kryptoměnové transakce
Obrázek: Robotický batoh: Zábavné, ale je to praktické?
Robotický batoh: Zábavné, ale je to praktické?
Obrázek: Pozor na omyl: Náramkem Mi Band 6 s NFC v Česku zatím nezaplatíte
Pozor na omyl: Náramkem Mi Band 6 s NFC v Česku zatím nezaplatíte
Obrázek: Extrémně bílá barva má záznam v Guinnessově knize rekordů: Mohla by nahradit klimatizace
Extrémně bílá barva má záznam v Guinnessově knize rekordů: Mohla by nahradit klimatizace
Obrázek: YouTube umožní stahování videí na počítačích, má to ale háček
YouTube umožní stahování videí na počítačích, má to ale háček
Obrázek: Extrémně bílá barva má záznam v Guinnessově knize rekordů: Mohla by nahradit klimatizace
Extrémně bílá barva má záznam v Guinnessově knize rekordů: Mohla by nahradit klimatizace
Obrázek: Špatný obraz při videohovoru? Google Meet přidává funkci automatické úpravy obrazu
Špatný obraz při videohovoru? Google Meet přidává funkci automatické úpravy obrazu
Obrázek: Jak platit Bitcoinem menší částky? Rychle a levně s Lightning Network
Jak platit Bitcoinem menší částky? Rychle a levně s Lightning Network