Studie o dopadu hraní videoher na lidskou psychiku zatím přinesly rozporuplné výsledky, jejich základním nedostatkem však byla skutečnost, že probíhaly v kontrolovaném prostředí. Japonští vědci z několika institucí využili pandemie covidu-19, aby se to pokusili rozseknout. Hraní videoher skutečně prospívá duševnímu zdraví, ale omezeně.
Hraní videoher je takovou exkurzí do jiných světů. V nich se hráč může ztratit a zapomenout na realitu, když začne vykazovat příznaky závislosti. Může to vést až k sociální izolaci, zanedbávání svých povinností a života i k agresivitě.
Světová zdravotnická organizace (WHO) dokonce závislost na hraní videoher klasifikuje jako duševní poruchu. Jiní odborníci ale nesouhlasí s tím, že je to přehnané a trefně poukazují na to, že zmíněné výzkumy probíhaly v kontrolovaném prostředí.
Loterie o konzole
To může značně zkreslovat výsledky. Japonští experti však využili k výzkumu dopadu hraní videoher na duševní zdraví období pandemie, kdy se nejen Japonsko, ale většina světa zastavila a lidé zůstali v lockdownech.
Ve světě prudce vzrostla poptávka po streamovacích platformách, videohrách i konzolích. V Japonsku byla dokonce tak obrovská, že absolutně nestačila nabídka, a tak někteří prodejci museli přistoupit na loterie.
Vítězové dostali možnost koupit si PlayStation 5 nebo Nintendo Switch. Toho využili psychologové, kteří oslovili celkem 98 000 hráčů, z toho 8 200 účastníků loterie. Všem poslali dotazník určený k měření duševního zdraví a množství hodin strávených hraním.
Spokojení hráči
Lidé, kteří trávili čas u konzolí, zažívali pocity spokojenosti více než ostatní. Pocit spokojenosti je přitom klíčem k lepšímu duševnímu zdraví. Pokud však hráči trávili ve virtuálních světech příliš mnoho času, se spokojeností už to bylo horší.
Vědci definovali jako optimální čas hraní kolem tří hodin denně, jak napsali v časopise Nature Human Behaviour. Konzole PS5 od Sony měla nejpozitivnější vliv na chlapce a muže, platforma Nintento Switch zase mírně vítězila u dívek a žen nebo u nezkušených hráčů.