Extrémní počasí způsobilo v posledních letech po celém světě ekonomické škody v řádech bilionů dolarů a vzalo tisíce životů. Počet obětí však výrazně klesl. Vyplývá to ze zprávy Světové meteorologické organizace (WMO).
Včera začal v Ženevě již devatenáctý Světový meteorologický kongres. Právě na něm představila WMO svou rekapitulační zprávu, podle které došlo ve světě v posledním půlstoletí k 12 tisícům katastrofám souvisejícím s klimatem a počasím.
Katastrofy související s klimatickou změnou zabily v posledním půl století méně lidí. Zdroj: Unsplash
Tyto události způsobily škody v celkové výši 4,3 bilionu dolarů a vedly ke smrti více než dvou bilionů lidí. Přestože se jedná o vysoké číslo, podle WMO počet úmrtí souvisejících s extrémním počasím v tomto období oproti minulosti výrazně klesl, uvedla televize NBC.
Lepší zvládání katastrof
„Ekonomické ztráty prudce vzrostly,“ uvedla organizace při OSN v prohlášení. „Zlepšená včasná varování a koordinované zvládání katastrof však za poslední půlstoletí snížily počet lidských obětí,“ vysvětlila organizace.
Počet obětí tedy nesouvisí s častostí či intenzitou projevů extrémního počasí, upozornila televize BBC. Generální tajemník WMO Petteri Taalas tohle zlepšení popsal na cyklóně Mocha. Ta zasáhla tento měsíc Myanmar a Bangladéš.
V prvé řadě označil bouři za příklad největší zranitelnosti vůči extrémnímu počasí méně rozvojových států a nejzranitelnějších komunit. V minulosti by však podle Taalase bylo v těchto zemích desítky až stovky tisíc mrtvých.
„Díky včasným varováním a zvládání katastrof je nyní tato vysoká úmrtnost naštěstí minulostí,“ uvedl šéf WMO s tím, že včasná varování rozhodně zachraňují životy. Devět z deseti úmrtí však připadá na rozvojové země.
Varování pro svět
Ekonomické škody v letech 1970 až 2021 dopadly nejvíce na USA. Celkem se jednalo o 1,7 bilionu dolarů. Ekonomické škody v poměru hrubého domácího produktu (HDP) však nejvíce pociťovaly a pociťují rozvojové státy.
Klimatické změny nejvíce dopadají na rozvojové státy. Zdroj: Unsplash
Ekonomické škody mohou být podceňovány a v budoucnu budou růst. Klimatické katastrofy a s tím související lidské a ekonomické ztráty dopadaly nejvíce na Asii, Jižní, Severní a Střední Ameriku, Afriku, Evropu a jihozápadní Pacifik v tomto pořadí.
WMO v Ženevě opakovaně varovala před dopady klimatických změn způsobených lidskou činností. Rostoucí teploty totiž zvýšily frekvenci a intenzitu extrémního počasí, ať už hovoříme o záplavách, vlnách veder a sucha nebo cyklónách a hurikánech.
