Astronomové detekovali dosud největší kolizi dvou „standardních“ černých děr; 7 miliard let stará událost můžeme nyní pozorovat díky rudému posuvu.

Čím dále do vesmíru se díváme, tím také hledíme dál do minulosti. Tomuto jevu se říká kosmologický rudý posuv. A díky němu nyní vědci zaznamenali dávné spojení dvou masivních černých děr nevídaných rozměrů.

Jedna černá díra byla 66x hmotnější než Slunce, druhá dokonce 85x. Výsledkem jejich srážky byl vznik nové černé díry, natolik masivní, že její hmotnost činila 142násobek hmotnosti našeho Slunce.

Zdroj: Caltech/R. Hurt (IPAC)

Prastaré černé díry

Vědci znají podstatně masivnější černé díry, takzvané supermasivní černé díry, které se obvykle nacházejí uprostřed galaxií (včetně Mléčné dráhy). Ty mají hmotnost nikoliv v řádu stovek Sluncí, ale milionů či miliard. „Klasické“ černé díry oproti tomu disponují hmotností pětinásobnou až stonásobnou oproti Slunci.

Dosud však astronomové neznali černé díry, které stojí tak nějak „mezi“ – 100x až 1000x masivnější než Slunce. Vědci si byli téměř jistí, že musí existovat, ale nedařilo se najít důkazy. Teorie o existenci těchto „středních“ černých děr nyní nový nález pomáhá potvrdit, byť jistota je u vesmírného badání vzácná.

Detekce spojení dvou nebo vícero černých děr dává vzniknout gravitačním vlnám, velmi zjednodušeně řečeno výsledku toho, jak černé díry při svém spojení ovlivňují prostor a čas. Tyto vlny jsou během jejich spojení extrémně silné, ale na Zemi jsme schopni je jen těžko detekovat. Díky technologiím se ale naše schopnosti postupně zlepšují, což dobře ilustrují observatoře Virgo a LIGO.

Není však jasné, co přesně tyto konkrétní gravitační vlny znamenají. Teorie o srážce dvou černých děr je nejpravděpodobnější, ale mohlo jít i o jinou událost. Jistotu – nebo alespoň vyšší míru pravděpodobnosti – dodá až další bádání.

Zdroj: Verge